| |
Vodní toky a vodní plochy |
Vodní toky: | Ohře, Slatinný potok, Bílý Halštrov, Lužní potok, Bystřina, Liščí potok, Plesná, Nebeský potok |
Vodní plochy: | v. n. Skalka, rybník Nebesák, Velký křivý rybník |
|
Vybraná sídla |
Aš, Hranice, Hazlov, Skalná, Plesná, Luby |
|
Zvláště chráněná území |
PP Goethova skalka | úzký skalní hřbet v délce téměř 1 km, v jeho severní části se nachází skalní útvar Goethova skalka o výšce 15 m. Geologicky je Goethova skalka dílčí částí vypreparované křemenné žíly českého křemenného valu, který probíhá paralelně s tektonickým zlomem Českého lesa. Okolí křemenné žíly je budováno dvojslídnými granity smrčinského masivu. Křemencové skalky jsou porušeny mrazovým zvětráváním a na jejích svazích jsou četné tvary zvětrávání (skalní věže, okna, viklany). |
NPP Lužní potok | (123 ha) - lužní potok s jeho přítoky je domovem kriticky ohrožené perlorodky říční a raka říčního. |
NPP Železná hůrka | (591 m n. m.) - kužel staropleistocenní efuzivní sopky složené z pyroklastického materiálu (struska, lapilli, sopečné bomby). Sopka vznikla ve dvou erupčních fázích a celkový objem vyvržené hmoty dosáhl 127 tis. m3. Jedná se pozůstatek nejmladšího projevu vulkanismu na území Českého masivu. |
PP Vernéřovské doly | předmětem ochrany je důlní odval po těžbě barevných kovů. Odval zaujímá plochu přibližně 100m2 jižně od bývalé šachty. |
PR Ztracený rybník | jedná se o přechodové rašeliniště, které je mimořádně cenným vegetačním reliktem v rámci Chebska i celé ČR. Rašeliniště vyplňuje kruhovitou depresi v granitech smrčinského masivu. Po vytvoření hraničního pásma (50. léta 20. století) zůstalo území relativně nedotčeno díky své nepřístupnosti, což pozitivně ovlivnilo vývoj rašeliniště. |
PP U cihelny | předmětem ochrany jsou údolní svahy Hazlovského potoka se skalními výchozy. Jedná se o cennou mineralogickou lokalitu s výskytem unikátní odrůdy minerálu vesuvianu, kterou v roce 1822 hrabě Kašpar Šternberk nazval egaran. |
PR U sedmi rybníků | důvodem ochrany je ochrana a zachování významných vodních a pobřežních společenstev soustavy rybníků, potočního luhu, mokřadních společenstev a lesních porostů v povodí Vonšovského potoka. V rámci sítě NATURA 2000 je chráněna jako evropsky významná lokalita. |
PR Stráň u Dubiny | rezervace zabírá levý příkrý svah údolí řeky Ohře při státní hranici s Německem, jižně od kóty Stáně (568 m n. m.) ve Vojtanovské pahorkatině. Údolní svahy jsou místem výchozů porfyrických biotitických granitů smrčinského masivu. |
|
Na území celku Smrčiny zasahují přírodní parky: Smrčiny, Kamenné vrchy a Halštrov. |
|
Typické tvary |
|
Klenba - jádrem Smrčin je smrčinská klenba, rozčleněná na dílčí strukturně podmíněné vrchy. Nejvyšším vrcholem je Háj (758 m n. m.) v blízkosti města Aš. Ve vrcholové části se nachází Bismarckova rozhledna a na východních svazích lyžařský areál. |
Údolí - pro území Smrčin jsou typická hluboká rozevřená údolí (např. údolí Bílého Halštrova), která sledují tektonické linie. Akumulační údolní dna jsou často s ostrůvky mokřadních společenstev a rašelinišť (např. okolí Ztraceného rybníka). |
Skalní hřbety - příkladem skalního hřbetu je skalní útvar Goethova skalka. |
Sopka - v okrajové části Smrčin jsou pozůstatky nejmladšího projevu vulkanismu v Českém masivu, příkladem je Železná hůrka (591 m n. m.) - kužel staropleistocenní efuzivní sopky složené z pyroklastického materiálu (struska, lapilli, sopečné bomby). Sopka vznikla ve dvou erupčních fázích a celkový objem vyvržené hmoty dosáhl 127 tis. m3. |
Vypreparované suky - příkladem suku jsou dílčí části vypreparované křemenné žíly českého křemenného valu, který probíhá paralelně s tektonickým zlomem Českého lesa, procházejícího územím Ašského výběžku. Nejzachovalejší částí je skalní útvar Goethova skalka o výšce 15 metrů. Okolí křemenné žíly je budováno dvojslídnými granity smrčinského masivu. Křemencové skalky jsou porušeny mrazovým zvětráváním a na jejích svazích jsou četné tvary zvětrávání (skalní věže, okna, viklany). |
Zlomové svahy - území Karlovarska patří mezi seismicky nejaktivnější oblasti v České republice. V období posledních 50 let došlo k silnější seismické aktivitě v celku Smrčiny v okolí Nového Kostela a Skalné v letech 1985-86, 1994, 1997 a 2000. |
|
Antropogenní ovlivnění |
|
Vodní nádrže - v okrajových částech Smrčin byly vybudovány rybníky (např. rybník Nebesák, Velký křivý rybník). Na toku Ohře byla v letech 1962 - 1964 vybudována vodní nádrž Skalka (plocha 3,8 km2). Účelem vodního díla je zásobování průmyslovou vodou, hydroenergetika, protipovodňová ochrana (zejména ochrana města Cheb) a rekreace. |
Těžební prostory - Smrčiny jsou relativně málo narušeny těžební činnosti, po historické těžbě rud zůstal v lokalitě Vernéřov u Aše v blízkosti bývalé šachty důlní odval, který zaujímá plochu přibližně 100m2. Dnes je chráněn jako PP Vernéřovské doly. |
|
Literatura |
- Zahradnický, J., Mackovčin, P.a kol. (2005): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. eds.: Chráněná území ČR, svazek XI. Praha, Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno.
|
|
Odkazy: |
|