Těžební (montánní) antropogenní tvary

Těžební antropogenní procesy jsou vyvolány těžbou nerostných surovin ze zemské kůry. Těžba surovin dosahuje v současné době značných rozměrů, každoročně se ze zemské kůry dobývá více než 6 km³ surovin a hlušiny. Za posledních 500 let bylo ze zemské kůry vydobyto např. 5x 10¹⁰ tun uhlí a ropy a 2x 10⁹ tun železné rudy. Při těžebních činnostech vznikají těžební antropogenní tvary, které lze rozdělit na tvary vznikající těžební činností záměrně nebo nezáměrně. Těžební tvary lze také rozlišit na těžební tvary vlastní a průvodní těžební tvary (antropogenně podmíněné tvary).

• Vlastní těžební tvary vznikají povrchovou i podpovrchovou těžbou. Vznik tvarů souvisí se značnými objemy těžených surovin, které jsou těženy, přemísťovány a část odpadního materiálu je ukládána. Vznikají tak tvary jak destrukční, tak akumulační. Největší tvary, jako je například hlubinný důl nebo kamenolom (povrchový lom), zahrnují celý soubor dílčích tvarů. V případě hlubinného dolu například šachty, štoly nebo komory. Pro těžbu některých surovin (např. ropa, zemní plyn, voda) se využívají vrty. Typickými povrchovými těžebními tvary jsou povrchové doly, kamenolomy, oprámy, hliniště nebo pískovny. Akumulační činností pak vznikají těžební haldy nebo sejpy. S těžbou nerostných surovin souvisí i tvary nezbytné při úpravě vytěžené suroviny, příkladem jsou odkaliště.
• Průvodní těžební tvary vznikají nezáměrně v důsledku podpovrchové těžby. Typickým příkladem jsou těžební poklesové sníženiny, které vznikají poklesem povrchu v poddolovaném území, tj. v území, pod jehož povrchem se provádí důlní těžba. Jiným příkladem jsou sníženiny vzniklé rychlým prosednutím, propadnutím a zřícením podpovrchových důlních děl, které se označují pinky.