GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / strukturní / hřbet
Hřbet
Základní charakteristika

Hřbet je konvexní tvar reliéfu typický pro horské oblasti. Jedná se o protáhlou vyvýšeninu, jejíž délka přesahuje šířku. Hřbet má různé sklony svahů a plochou zaoblenou vrcholovou část. Erozní činností vodních toků může být rozčleněn a z hlavního hřbetu pak mohou vybíhat dílčí rozsochy. Podle ČSN je hřbet protáhlá vypuklá terénní plocha se zaoblenou vrcholovou částí.

Výskyt v ČR
Hřbety jsou četné ve všech pohořích České vysočiny i Karpat, například Krkonošské hřbety (Slezský hřbet a Český hřbet), Boubínsko-želnavský hřbet (Šumava), Studniční hřbet v Rychlebských horách, Ještědsko-kozákovský hřbet (Hlubocký hřbet, Komárovský hřbet, Táborský hřbet) nebo Jedlovský a Hvozdský hřbet v Lužických horách. Typické buližníkové hřbety jsou ve Středočeské pahorkatině nebo Pražské plošině. Příkladem je hřbet Ládví (359 m n. m.), Velká skála (314 m n. m.), Kozí hřbety (304 m n. m.) nebo Kamýk (320 m n. m.). Typickým strukturním hřbetem je i Zašovický a Pyšelský hřbet v Křižanovské vrchovině.
 
Obr.: Hřbet mezi Malým a Velkým Ostrým (foto: I. Smolová)