menu / lexikon tvarů / antropogenní / těžební / pískovna
| Pískovna |
|
| Základní charakteristika |
| Pískovny jsou antropogenní těžební tvary určené pro těžbu a úpravu písku. Mají tvar sníženin často zaplavených vodou. Podobně jako povrchové lomy mohou být jak jámové, tak stěnové. Pískovny jsou sníženiny oválného půdorysu, které nejčastěji vznikají těžbou v údolních nivách a nejnižších terasových stupních či pokryvech vátých písků. Těžba v nivě dosahuje úrovně hladiny podzemní vody (infi ltrující z koryta vodního toku) a vede ke vzniku nových vodních ploch. Vznikem zatopené sníženiny se členitost reliéfu nemění. Již v průběhu těžby, ale i po jejím ukončení dochází v těžebním prostoru k antropogenně podmíněným pochodům. Abrazní činností jsou podemílány břehy a postupně dochází k sesuvům v pobřežní zóně. Stěnové (etážové) pískovny vznikají při rozsáhlé těžbě na vyšších říčních terasách. |
| Pokud báze těžby nedosáhne hladiny podzemní vody, jedná se o tzv. suchou těžbu. Stěnové pískovny vedou ke vzniku velmi nestabilních svahů. Nestabilita je způsobena jednak materiálem (štěrkopísky), jednak vznikem příkrých svahů. Svahy pískoven zbavené vegetačního pokryvu velmi rychle podléhají destrukčnímu působení exogenních činitelů. Vznikají často efemerní tvary (např. erozní rýhy, strže a zemní kulisy). |
|
Rozšíření v ČR |
| Těžba štěrkopísků v České republice představuje jednu z nejvýznamnějších těžebních aktivit. Štěrkopísky jsou jednou ze základních stavebních surovin. Jejich potenciál je na našem území velký a na území každého z okresů ČR jsou lokality s jejich výskytem evidovaným jako nevýhradní ložiska štěrkopísků a v 41 okresech jsou pro výhradní ložiska stanoveny dobývací prostory (celkem 159 DP, které zaujímají plochu 106,0 km 2 ). Vedle toho je 16 dobývacích prostorů (rozloha 11,3 km2 ) stanoveno pro těžbu sklářských a slévárenských písků. Největší dobývací prostory mají plochu větší než 1 km2 (30 dobývacích prostorů) a jsou lokalizovány na středním a dolním toku Moravy, v povodí Orlice, v soutokové oblasti Labe a Ohře (Litoměřicko) a Poodří. Největší plochy zaujímají celkově dobývací prostory v okresech Mělník, Brno-venkov, Jindřichův Hradec, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Česká Lípa, Litoměřice a Uherské Hradiště. Mezi největší pískovny patří pískovna Ostrožská Nová Ves (plocha dobývacího prostoru 5,17 km2), Žďár nad Orlicí (3,94 km2), Běleč nad Orlicí (3,34 km2), Okřešice na Českolipsku (3,01 km2), Lípa nad Orlicí (2,95 km2), Vracov-Bzenec (2,66 km2), Žabčice na Břeclavsku (2,41 km2) a Tušť na Jindřichohradecku (2,40 km2). |
| Největším těženým ložiskem sklářských a slévárenských písků v ČR je pískovna Střeleč, ve které se těží slabě zpevněné křemenné pískovce o průměrné ložiskové mocnosti 50 až 80 m. |
|
| |
|
 |
| Obr.: Těžba štěrkopísku v Dolní Lutyni (foto: K. Rončková) |
|
