Kuesta je příkladem strukturního tvaru na ukloněných horninách. Termín kuesta je španělského původu (cuesta) a znamená terénní stupeň, svah hory nebo pahorek. Do geomorfologické terminologie byl zaveden W. M. Davisem (1899). Představuje jednostranně ukloněný strukturní stupeň vzniklý na mírně skloněných vrstvách (2 - 7o, maximálně 10o) odolných hornin.

Kuesta se skládá z hrany, příkrého svahu (čela kuesty), mírného svahu (strukturní svah) a úpatí. Hrana kuesty je linií styku příkrého a mírně skloněného svahu. Čelo kuesty (příkrý svah o sklonu 20 - 40o) odpovídá výchozům čel vrstev odolných hornin, místy se skalními srázy a skalními stěnami. Čelo kuesty buď probíhá přímočaře při zlomových liniích, nebo má pravidelně zvlněný průběh následkem erozně denudačních pochodů vedoucích k ústupu svahu. K tomu přispívá i vývoj krátkých obsekventních údolí, svahové blokové pochody a odsedání skalních stěn. Mírný strukturní svah kopíruje sklon vrstevní plochy a bývá rozřezán svahovými údolími, jejichž nejhořejší úseky vytváří sníženiny v hraně kuesty.