Termín bradlo pochází ze západokarpatské oblasti a v první polovině 19. století se používal pro osamocenou skalnatou vápencovou elevaci (útes) jakékoli geneze. V současné době termín vápencové bradlo označuje v Západních Karpatech tektonicky omezenou, selektivní erozí zvýrazněnou vápencovou kernou trosku, vzniklou disharmonickým vrásněním heterogenního souvrství (vápencové bradlo pieninského typu), nebo čelní šupinu příkrovu (vápencové bradlo moravského typu). V předalpské oblasti Západních Alp se vápencovým bradlem rozumí erozní troska kerného či vrásového příkrovu nebo vypreparovaná bazální tektonická tříska (bradlo vápencové švýcarského typu, příkrovové vápencové bradlo). Vápencová bradla většinou nápadně vyčnívají nad okolní povrch méně odolných nerozpustných hornin a v pásemných vrásových pohořích vytváří výrazná pásma.