GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / strukturně denudační / skalní mísa
Skalní mísa
Základní charakteristika

Skalní mísa je oválná prohlubeň na vodorovných nebo mírně skloněných skalních plochách. Skalní mísy se vyskytují v různých typech hornin.

V karbonátových horninách jsou skalní mísy označovány jako kamenica, některými autory je však termín kamenica užíván i pro skalní mísy v nekarbonátových horninách.

Skalní mísy jsou příkladem tvarů zvětrávání a odnosu hornin a dokonale vyvinuté jsou v žulových horninách. Vývoj skalních mís je ovlivněn mechanickými, chemickými i biochemickými zvětrávacími procesy. V první fázi dochází k mechanickému oddělování minerálních zrn např. gelivací nebo exfoliací, následně se projevuje chemické zvětrávání (rozklad některých minerálů, zejména biotitu) a v důsledku změn vlastností a pH vody vlivem drobné biocenózy dochází následně k biochemickému zvětrávání.

Průměrná velikost skalních mís je několik desítek centimetrů, zpravidla jsou širší než hlubší. Některé skalní mísy jsou částečně vyplněny srážkovou vodou a v pokročilém stádiu vývoje mají odtokový žlábek. Prohloubí-li se odtokový žlábek natolik, že se ve skalní míse neudrží voda, dochází k její rychlé destrukci.

Výskyt v ČR
Zejména na žulách, například NPP Venušiny misky (Žulovská pahorkatina), v Jizerských horách, Krkonoších, Javořické vrchovině, Novobystřické vrchovině (u Landštejna), na Šumavě, případně v rulách (Milovské a Rybenské Perničky v CHKO Žďárské vrchy a v pískovcích (NPR Broumovské stěny, PR Tiské stěny). Rozšíření ve světě: největší skalní mísy byly popsány v Brazílii v oblasti Bahie (průměr 6 x 3 metry a hloubka 9 metrů).
 
Obr.: Skalní mísa (foto: I. Smolová)
Obr.: Skalní mísa (foto: I. Smolová)