Thufury jsou povrchové půdní mikroformy pravidelného kopečkovitého tvaru s minerálním jádrem, které jsou na povrchu porostlé nízkou vegetací (převážně trávy a lišejníky). Časté je sdružování rhufurů do větších skupin, označovaných jako thufurová pole. Thufury patří do skupiny tvarů, které vznikají mrazovými půdními procesy za spolupůsobení vegetace. V severské tundře se pro kopečkovité formy reliéfu s průměrnou výškou okolo jednoho metru a průměru do dvou metrů, vzniklé spolupůsobením mrazových procesů a vegetace používá označení ponus, pro jejich vznik však není nutná přítomnost permafrostu.

Při vzniku thufurů se rozhodující měrou uplatňuje regelace, která na zarostlém a zvlhčeném povrchu vyvolává zprohýbání drnu, zatímco na holém povrchu vyvolává pouze třídění úlomků(polygonální půdy). Vznik thufurů se vysvětluje tím, že při zamrzání se vytváří ve zvlhčeném minerálním jádru uvnitř kupky (např. drnu) půdní led, jehož objem ještě vzrůstá vzlínáním podzemní vody. Kupky tak zvětšují své rozměry vlivem rozpínání minerálního jádra, v němž se voda mění v led a drnová pokrývka se kupkovitě vyklenuje. Mimoto působí na změny objemu kupek i výpar vody z jejich vrcholů při rozmrzání ledu, které jsou tak nakypřovány, narozdíl od zvlhčených mezilehlých prostor, kde se voda koncentruje a půda tu sesedá.

Průměr thufurů nepřesahuje 2 metry, výška 1 metr. Obvyklé jsou spíše menšími tvary, s rozměry o několika decimetrech, takže připomínají zarostlé krtiny nebo mraveniště. Thufury během roku mění své rozměry v závislosti na zamrzání nebo rozmrzání substrátu. Vyskytují se na dostatečně zvlhčených, rovinatých nebo jen slabě ukloněných terénech v oblastech recentní nebo subrecentní regelace.