GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / periglaciální / kryoplanační terasa
Kryoplanační terasa
Základní charakteristika

Kryoplanační terasa je mírně ukloněný až téměř horizontální erozní tvar na svazích, nejčastěji na údolních svazích, úzkých ukloněných meziúdolních rozsochách a okrajových svazích geomorfologických jednotek, který vznikl v periglaciálním prostředí pleistocénu.

Kryoplanační terasy nacházíme ve středních a zejména horních úsecích svahů. V horních částech svahů a na úzkých meziúdolních rozsochách často postupně přecházejí v náhorní kryoplanační plošiny. Kryoplanační terasy sečou různě odolné horniny a nejlépe jsou vyvinuté v masivních horninách s blokovým rozpadem, prostoupených hustou sítí puklin. Kryoplanační terasa je tvořena skalním výchozem (mrazového srubu) a mírně skloněnou kryoplanační plošinou (sklon 1 - 12o), která je často překrytá sutí.

Termín kryoplanace je převzat z řečtiny (kryos = chladný, mrazivý; planare = zarovnávati). Vývoj kryoplanačních teras není bezprostředně vázán na expozici svahů vzhledem k světovým stranám, proto se tyto tvary vyskytují na svazích různé expozice.

Výskyt v ČR
Kryoplanační terasy na svazích a jejich genetické ekvivalenty náhorní kryoplanační plošiny na vrcholových partiích terénu jsou příznačnými tvary našich hor. Nejčastěji jsou na svazích o sklonu 20-30°. Obecně se vyskytují již od nadmořských výšek 300 metrů a zasahují až do nejvyšších horských poloh. Nejlépe a v největším počtu jsou vyvinuty v Hrubém Jeseníku, kde jsou rozsáhlé kryoplanační terasy u Petrových kamenů a na severních svazích Vysoké hole a na mnoha dalších místech. Typické jsou v Krkonoších, například na svazích Luční hory, Černé hory, Liščí hory, Svorové hory, Vysokého kola nebo Pěnkavčího vrchu.
 
Obr.: Kryoplanační terasa - Luční hora (Krkonoše)
Obr.: Kryoplanační terasa - Krkonoše