GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / periglaciální / kamenné moře
Kamenné moře
Základní charakteristika

Kamenná moře jsou pokryvy (nahromadění) ostrohranných až slabě zaoblených úlomků hrubé velikosti na svazích a plochých vrcholových partiích terénu, pokrývající více než 50% plochy daného místa. Zpravidla jsou úlomky celou nebo téměř celou plochou nakupeny na sobě. Kamenná moře vznikají zpravidla mrazovým zvětráváním skalních výchozů, nebo podpovrchovým chemickým zvětráváním a následným odnosem jemných zvětralin. Jedná se o plošné akumulace na temenech horských hřbetů a na mírných svazích, vzniklé buď úplným kryogenním nebo termogenním rozpadem rozsáhlých skalních výchozů přímo na místě, anebo obnažením bloků ze zvětralinových plášťů. Většinou v nich dochází téměř k úplnému odstranění jemných částic vyvátím nebo splachem z prostorů mezi balvany.

Většina kamenných moří vznikla v periglaciálním klimatu starších čtvrtohor, avšak pomaleji se vytváří i v současné době. Jejich vznik závisí zejména na geologických podmínkách a sklonu svahu. Za kamenná moře se označují takové akumulace skalních bloků, které pokrývají minimálně 50% celkové plochy svahu.

Podle velikosti sklaních úlomků se rozlišují balvanová a suťová moře. Balvanová moře jsou ta, kde převládají velikostně balvany, tj. skalní bloky o velikosti minimálně 250 mm. Suťová moře (pole) jsou tvořena menšími ostrohrannými úlomky v podobě sutí, jsou méně stabilní. Suťový materiál je přemísťován vlivem gravitace, nejčastěji na svazích o větším sklonu (zpravidla více než 20o).

Kamenná moře lze také rozdělit na autochotnní a alochtonní. Autochtonní kamenná moře se vyskytují víceméně na místě svého vzniku nebo v bezprostřední blízkosti a dosahují mocnosti až desítek metrů. Alochtonní kamenná moře tvoří zvětraliny již přemístěné svahovými pochody.

Výskyt v ČR
Ve vrcholových částech většiny pohoří. Významným kamenným mořem je Čertova stěna na Šumavě na příkrém pravém údolním svahu Vltavy (o sklonu 30° a bloky o objemu větším než 1 m3). Plošně rozsáhlá jsou kamenná moře v Krkonoších, například na svazích Sněžky (1 602 m n.m.), Dívčích Kamenů (1 413 m n. m.), Velkého Šišáku, Violíku (1 472 m n. m.), Luční hoře (1 555 m n. m.) nebo Vysokého kola (1 509 m n.m.), dále na Šumavě na Mářském vrchu u Vimperka, v Novohradských horách na východním svahu Kraví hory, v Hrubém Jeseníku na svazích Břidličné hory (1 358 m n.m.) nebo ve vrcholové části Kralického Sněžníku.
 
Obr.: Kamenné moře