Záclona je osobitý přechodný tvar mezi stalaktitem a sintrovým nátekem, podobný bohatě řasené, zprohýbané zácloně či závěsu. Záclona vzniká srážením minerálního obsahu infiltrační vody stékající po spodních plochách převislých částí jeskynních stěn. Sintrové záclony tvoří soustavy krystalů, jejichž delší osa je vlivem gravitace vertikální, tj. výsledný tvar narůstá směrem dolů a visí volně v jeskynním prostoru.