GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / krasové / propast
Propast
Základní charakteristika

Propast je svislá či šikmá prohlubeň se skalními stěnami, která vzniká v rozpustných horninách, jejíž vertikální rozměr daleko převyšuje rozměr horizontální. Propast může končit slepě, ale obvykle ústí do horizontálních, často zvodnělých jeskynních prostor.

Hloubka propasti je vertikální výškový rozdíl mezi okrajovou hranou jícnu propasti a nejnižším dosaženým nebo měřeným bodem bez ohledu, zda se oba body nacházejí v téže prostoře či v různých částech téhož propasťovitého jeskynního systému.

Propasti lze členit podle různých kritérií. Podle hydrogeologické funkce se propasti člení na ponorové, vodní a vývěrové. Podle původu (geneze) členíme propasti na fosilní, korazní, polygenetické, řícené, a tektonické. Propasti mohou vznikat i v nekrasových horninách, příkladem jsou erozní či pseudokrasové (obvykle rozsedlinové) propasti.

Výskyt v ČR
Nejhlubší propastí v ČR je Hranická propast v devonských vápencích Hranického krasu a je součástí NPR Hůrka u Hranic. Vstupní suchá část propasti hluboká 69,5 m má rozměry 104 m délky a 34 m šířky, je tvořena kolmými stěnami a na dně se nachází jezírko, zcela zakryté padajícím listím. Prozatím dosažená hloubka zaplavené části je 205 m, tj. celková hloubka propasti 274,5 metru. Je však pravděpodobné, že je hloubka mnohem větší, což může doložit další výzkum propasti. Mezi další propasti v ČR patří propast Macocha v Moravském krasu. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou (typ řícené propasti). Splynutím krasové sníženiny na povrchu s jeskyní se otevřela vertikální dutina o současné hloubce 138,5 m. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory (propast typu "light hole"). Pseudokrasové (rozsedlinové) propasti jsou zastoupeny například ve flyšovém pásmu Karpat (Moravskoslezské Beskydy).
 
Obr.: