GEOMORFOLOGICKÉ CELKY |
Kar |
---|
Základní charakteristika |
Kar je glaciální erozní tvar, který má charakter kotlinovité prohlubně pod horskými štíty, která je ze tří stran obklopena strmými skalními stěnami a v níže položené části ji odděluje skalnatý ledovcem ohlazený stupeň od údolí. Kary jsou svým původem předledovcové pramenné výklenky toků a k jejich přemodelování přispěl jednak ledovec, jednak mrazové zvětrávání. Významně se na vzniku karu podílí mrazové zvětrávání a deterzi v bergschrundu. Jako bergschrund se označuje puklina, která je mezi stěnou a ledovcem a vzniká v ní mikroklima. V bergschrundu ledovec změnami sněhu ve firn a led odtrhává od karové stěny. Mrazový rozpad a detenze jsou zvětšovány vodou stékající z karové stěny do bergschrundu. Dno karu je vyhloubená pánev, která může být vyplněná karovým jezerem nebo rašeliništěm. Kary představují vlastní vyživovací oblast ledovce a po ústupu bývají zpravidla vyplněny vodou (karová jezírka). V závěrových částech velkých ledovcových údolí, kde se vytváří několik karů vedle sebe se postupným vývojem, zejména boční erozí ledovců destruují dosavadní předěly a vzniká tak karový amfiteátr (cirk). |
Výskyt v ČR |
Šumava (12 karů), Krkonoše (34 karů) a Jeseníky (Velká kotlina v pramenné oblasti Moravice). V Krkonoších patří mezi významné kary Velká a Malá kotelní jáma na svazích Kotle (Kokrháče), visuté kary Velké a Malé Studniční jámy na východním svahu Studniční hory v Obřím dole, dvoustupňová Úpská jáma v pramenné oblasti Úpy se strmými až 450 metrů vysokými skalními svahy a dnem v nadmořské výšce 1 050 metrů, Harrachova jáma (typický visutý karoid) v Labském dole nebo kary v uzávěru Kotelského potoka. Za ledovcový karoid je považována Pytlácká jáma v Jizerských horách. |
Obr.: Kar v Krkonoších (foto: I. Smolová) |
Obr.: Kar v Krkonoších (foto: I. Smolová) |