Sídelní podzemí je na našem území hojně rozšířené. Zahrnuje jak zemnice doložené archeologickými vykopávkami, tak historické sklepy i současně budované suterény obytných staveb. Podzemní objekty, které jsou součástí sídel, jsou stejně jako ve světě i u nás velmi četná. Mezi nejrozsáhlejší patří podzemí Prahy, Jihlavy, Znojma, Plzně nebo Brna.

Pražské sídelní podzemí tvoří unikátní pozůstatky románských obytných domů na Starém Městě, které se dochovaly v dnešních sklepích. Románské sklepy, jejichž zbytky se dochovaly, byly postaveny v období let 1150 až 1240 jako částečně zahloubené polosuterény tehdejších obytných domů. Ve 12. století vznikaly jako hlavní budovy větších románských dvorců, ke kterým mnohdy patřily i románské kostely. Stavby z první poloviny 13. století byly soustředěny převážně v okolí Staroměstského náměstí a většinou měly dvě nebo tři podlaží. Při pozdějších navážkách ulic, aby nebyly často zaplavovány Vltavou, byly mnohé přízemky kamenných domů pohřbeny pod navážkami a dnes tvoří sklepy, na řadě míst i mimo půdorys novějších domů. Příkladem pražského podhradního paláce s rozsáhlými podzemními postory je palác pánů z Kunštátu, rozsáhlé románské sklepy jsou pod novou radnicí, na Husově ulici nebo pod Staroměstskou radnicí, kde sklepy tvoří románský sál a složitý systém prostor. Součástí podzemního systému jsou i zděné gotické studny.

Mezi velmi rozsáhlé patří například jihlavské podzemí, které je labyrintem středověkých i novověkých sklepů a chodeb. Bylo postaveno ve 4 patrech pod zemským povrchem, odhadovaná celková plocha dosahuje 50 tis. m2 a celková délka více než 25 km. Podobně významné je i znojemské podzemíslavonické podzemí. Podzemní suterén ve městě byl budován v několika etapách. Nejdříve byly vyhloubeny sklepy pod budovami pro uskladnění potravin či pro drobnou řemeslnou výrobu. Následně byly jednotlivé sklepy propojovány chodbami, které odváděly z podzemních prostor vodu. Jenom pod historickým Dolním náměstím dosahuje celková délka podzemních chodeb téměř 1,4 km v hloubce 4 až 7 m pod zemským povrchem. Rozsáhlý systém má také táborské podzemí, které tvoří systém vzájemně propojených středověkých sklepů pod historickým centrem města. Podle některých pramenů (např. Hromas a kol., 2002) se uvádí jeho celková délka až 14 km. Plzeňské podzemí má známou délku více než 18 km a je tvořeno i dvou- až třípatrovými sklepy. Zachovalý podzemní systém tvoří litoměřické historické sklepy , které sloužily jednak k ukládání potravin a řemeslnického materiálu, jednak za válek jako úkryty městského obyvatelstva. Středověká sklepení tvoří 3 až 4 patra sklepení propojená chodbami. Původní délka je odhadována na více než 24 km. Poměrně rozsáhlé historické podzemí má i Brno, podzemní prostory jsou již více jak 20 let objevovány a sanovány, doposud nejsou veřejnosti přístupné. Rozsáhlé sklepní labyrinty se nacházejí pod Zelným trhem (dno nejníže položeného sklepa v hloubce až 13 m), Dominikánským náměstím, ulicí Pekařskou, v okolí kostela Sv. Jakuba. Známá jsou také hradní podzemí například Pražského hradu, hradní sklepy v Domažlicích, Horšovském Týně , sklepení hradu Pecka na Jičínsku, hradu Lipnice na Havlíčkobrodsku či hradu Helfštýn na Přerovsku.