Silniční tunely jsou v ČR méně četné ve srovnání s železničními tunely. Příkladem silničních tunelů jsou tunely v Praze (např. Strahovský, Letenský, Vyšehradský, Komořanský, Zlíchovský nebo tunel Mrázovka), v Brně (Pisárecký tunel), tunel Valík, tunel Hřebečovským hřbetem nebo nový Klimkovický tunel. Nejdelším dokončeným tunelem v ČR je silniční tunel Panenská (2168 m) v Krušných horách, který je v provozu od roku 2006. Jedná se o dálniční tunel na dálnici D8, která vede z Prahy přes Lovosice a Ústí nad Labem na státní hranici s Německem. Tunel je ražen v prostředí tektonicky porušeného rulového krystalinika prostoupeného žilnými tělesy žulových porfyrů. Druhým nejdelším je Strahovský tunel v Praze, který byl zprovozněn v roce 1997. Stavba Strahovského tunelu byla zahájena v roce 1979 ražbou průzkumné štoly a vlastní stavba byla zahájena v roce 1985. Strahovský tunel je dlouhý 2042 m, z toho ražená část má délku 1,5 km. Tunel prochází pod Strahovským stadionem ze Smíchova pod Břevnovem a vyúsťuje na okraji Střešovic. Vlastní silniční tunel tvoří tři tubusy, z toho prozatím dva zcela dokončené, každý s minimální šířkou 8 m. Třetí (východní) tubus je proražen v celé délce jako hrubá stavba a prozatím se s jeho dokončením a zprovozněním nepočítá. Ke zprovoznění dvou tubusů Strahovského tunelu došlo v roce 1997. V roce 2005 byla zahájena stavba tunelového komplexu Blanka, která je největší podzemní stavbou budovanou v současné době v ČR. Tato rozsáhlá stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu v Praze, jejíž celková délka dosahuje 6382 m, a doplní tak již provozovanou část okruhu o celkové délce přibližně 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Projekt tunelového komplexu Blanka (5,5 km), zahrnující mezi křižovatkou Malovanka a křižovatkou Trója u nového Trojského mostu přes Vltavu tři tunelové úseky: tunelový úsek Brusnice (1,4 km), tunelový úsek Dejvice (1,0 km) a tunelový úsek Královská obora (3,1 km).
Železniční tunely a jejich výstavba má v České republice dlouholetou tradici, ty nejstarší patří k nejstarším v Evropě a jsou cennými technickými památkami. V současné době je jich v železniční síti ČR provozováno a spravováno 154, z toho je 36 dvoukolejných tunelů a v dalších 31 dvoukolejných je provozována doprava pouze jednokolejně. Mezi nejstarší tunely na našem území patřil tunel Choceňský, Třebovický a Tatenický. Všechny pocházejí z roku 1845 a byly součástí železniční trati mezi Olomoucí a Prahou. Tunel Choceňský (úsek Brandýs nad Orlicí-Choceň) se nacházel ve východní části železniční stanice Choceň a měl celkovou délku 256 m. V 50. letech 20. století byl při rekonstrukci železniční tratě snesen a nahrazen zářezem. Nejdelším železničním tunelem v ČR je v současné době jednokolejný tunel Březenský mezi stanicí Březno u Chomutova a zastávkou Droužkovice. Se svou délkou 1758 m je o 11 m delší než tunel pod Špičákem. Výstavba tunelu je jedním z důsledků těžby uhlí v Podkrušnohoří, kdy těžba hnědého uhlí v povrchovém dolu Libouš vyvolala potřebu přeložit úsek trati Praha-Chomutov v traťovém úseku Březno u Chomutova-Chomutov. Přeložka tratě je dlouhá 7,1 km a zahrnuje jednokolejný březenský tunel délky 1758 m (jeho ražená část má délku 1478 m). Druhým nejdelším tunelem je Špičácký tunel na Šumavě pod vrchem Špičák, který je součástí železniční tratě Plzeň-Železná Ruda mezi zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník a stanicí Špičák. Nejdelší dvoukolejný tunel v ČR je Vinohradský tunel I (1145,5 m) v Praze, který spojuje pražské hlavní nádraží s výhybnou Praha-Vyšehrad, a tím i železniční stanicí Praha-Smíchov.
|