GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / geomorfologické celky / Vidnavská nížina
Celek: Vidnavská nížina
Základní charakteristika
Zařazení do systému
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Krušnohorská soustava
Podsoustava: Krušnohorská hornatina
Dílčí členění
Podcelky:Okrsky

Nečlení se.
Rozloha
Rozloha: 50 km2
Absolutní výšková členitost
Nejnižší místo: koryto Vidnávky (230 m n. m.)
Střední výška: 270 m
Relativní výšková členitost
rovina

 

Vodní toky a vodní plochy
Vodní toky: Vidnávka, Javornický potok, Bílý potok
Vodní plochy: Pelnářův důl v Uhelné (oprám)
Vybraná sídla
Vidnava
Zvláště chráněná území
PR Vidnavské mokřiny - předmětem ochrany jsou rašelinné louky s významnou rašelinnou a mokřadní flórou, doložen je výskyt želvy bahenní.
Na území celku Smrčiny zasahují přírodní parky: Smrčiny, Kamenné vrchy a Halštrov.
Typické tvary
Náplavový kužel - Vidnavská nížina je typickým příkladem akumulačního reliéfu, pokryv tvoří třetihorní a čtvrtohorní sedimenty. Změnou spádových poměrů v rovinném reliéfu nížiny dochází ke vzniku náplavových kuželů v úpatní části Rychlebských hor. Příkladem jsou náplavové kužely v okolí Bílé Vody na Javornicku.
Oprám - - zatopený uhelný povrchový důl v katastru obce Uhelná (bývalý Pelnářův důl). Lom byl založen v neogenní výplni Slezské nížiny, která lokálně obsahuje na četných místech limnické pánve s xylitickým lignitem (stáří baden). Na povrch vycházejí sloje zřídka, většinou jsou uloženy v hloubkách několika desítek metrů (například u Bernartic). Allochtonní ložisko u Uhelné bylo otevřeno v roce 1859. Sloj o mocnosti 3 - 10 m byla uložena v hloubce pouhých 3 m pod povrchem (300 - 305 m n. m.). Lignit se těžil současně se žáruvzdornými jíly, v nichž byl uložen pod glaciofluviálními sedimenty. K zatopení dolu došlo v roce 1957 při průvalu spodních vod následkem porušení jílovitého podloží. Povrch byl zčásti rekultivován a v současnosti je využíván jako přírodní koupaliště (http://lokality.geology.cz/819).
Bludné balvany - doklad glaciální modelace Vidnavské nížiny. Bludné balvany jsou soustředěny na lokalitě ve Velké Kraš. Volně přístupná geologická sbírka zaměřená na bludné balvany nordického fenoskandského původu obsahuje 72 bludných balvanů, které jsou tvořeny různými granity, rozmanitými typy porfyrů, pegmatitem, ortorulami, migmatity, metakvarcity a pískovci. Jednotlivé balvany v zahrádce jsou očíslovány a pod těmito čísly popsány společně s obecnými údaji o zalednění Jesenicka a o geologii Fenoskandie na informační tabuli. Zahrádku bludných balvanů založil ve Velké Kraši v roce 2000 místní obecní úřad. Všechny balvany byly nalezeny v nedalekém okolí obce a to zejména na dvou lokalitách: v oblasti mezi Vidnavou, Starou Červenou Vodou a soutokem Vidnávky a Černého potoka v Malé Kaši a na vrchu Hrouda (289 m n. m.) severně od Velké Kraše. Tyto lokality jsou nejbohatšími nalezišti bludných balvanů na Jesenicku. Pouze deset balvanů bylo uloženo v původních kvartérních sedimentech (glacifluviálních sedimentech, fluviálních sedimentech Vidnávky, či svahovinách), ostatní balvany již byly v minulosti člověkem přemístěny. Nejčastěji se jedná o balvany objevené při zemědělské činnosti na polích, které byly člověkem akumulovány na četných malých agrárních haldách.
Lomy - území Vidnavské nížiny je ovlivněno těžbou štěrkopísků a kaolinu. Největší kaolinové lomy se nachází v katastru Vidnavy. Několik těžebních prostorů je historicky významným dokladem těžby kaolinu, včetně dokladů o jeho plavení. Největší z opuštěných lomů má délku těžební stěny 340 metrů. Těžební stěny jsou významnými geologickými profily, ve kterých lze doložit vrstvy proglaciálních glacifluviálních štěrků a písků. Doloženy jsou i nálezy ledovcem transportovaných úlomků jantaru.
Antropogenní ovlivnění
Regulace vodních toků - příkladem regulovaných vodních toků jsou Vidnávka, Černý potok nebo Bílý potok.
Těžební prostory - území Vidnavské nížiny je ovlivněno těžbou štěrkopísků a kaolinu. Největší kaolinové lomy se nachází v katastru Vidnavy.
Literatura
  • Frejková, L. (1968): Žáruvzdorné jíly u Uhelné u Javorníka ve Slezsku. Časopis Miner. Geol., 13, 2, Praha: ČGS.
  • Mazancová, M. (1958): Palynologický výzkum hnědouhelného ložiska Uhelná u Javorníka ve Slezsku. Časopis Miner. Geol., 3, , Praha: ČGS.
  • Melzer, M., Schulz, J. a kol. (1993): Vlastivěda šumperského okresu. -Šumperk: OÚ a OVM Šumperk.
  • Pecina, V. et al. (2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-221 Žulová. Praha: ČGS.
  • Rubín, J., Balatka, B. a kol. (1986): Atlas skalních zemních a půdních tvarů. Praha: Academia.
  • Žáček, V. et al.(2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 14-222 Vidnava. Praha: Česká geologická služba.

Rozhledna na vrcholu Háj (758 m n. m.)Sopka Železná hůrka (591 m n. m.)

Ohniska zemětřesení v oblasti Nového Kostela a Skalné od roku 1991 (pramen: Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.)Vodní nádrž Skalka na toku Ohře (foto: Povodí Ohře, s.p.)