| |
| Vodní toky a vodní plochy |
| Vodní toky: | Labe, Malé Labe, Úpa, Čistá, Jizera, Kamenice, Popelka, Bystřice, Mohelka |
| Vodní plochy: | v. n. Les Království |
|
| Vybraná sídla |
| Trutnov, Semily, Stará Paka, Nová Paka, Hostinné, Mladé Buky, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou
|
|
| Zvláště chráněná území |
| NPP Bozkovské dolomitové jeskyně | - předmětem ochrany je systém Bozkovských jeskyní, flora a fauna vázaná na krasový reliéf. Území je tvořeno horninami krkonošsko-jizerského krystalinika (zejména fylity, břidlice) a ve vazbě na tektonickou poruchu vznikla čočka vápnitého a místy i křemitého dolomitu, ve kterém se vytvořily krasové formy reliéfu. |
| PR V údolí Vošmendy | - údolí Vošmendy je příkladem krasového území se vzácnými společenstvy rostlin a živočichů. Jádrem území je jeskyně Na Vošmendě. Rezervace zaujímá část údolí Vošmendy, kde tok říčky protíná ostrůvek krystalických vápenců. Přítomnost velmi čistých metamorfovaných vápenců silurského stáří umožnila v údolí Vošmendy vznik krasového území s několika typy krasových jevů - jeskyněmi, náznaky závrtů, ponory a vyvěračkami. Krasové vody tohoto údolí mají přímou spojitost s podzemními vodami vápenců v 1,5 km vzdáleném Jesenném (např. jezírkem v bývalém lomu); v závislosti na nich se zdejší aktivní vyvěračky mohou dočasně stát ponory. V roce 1961 byla ve svahu na východní straně údolí objevena jeskyně Na Vošmendě, tvořená systémem úzkých a vysokých puklinových chodeb, které se pravoúhle kříží. Hloubka jeskyně je 20 m, délka 85 metrů. Výzdobu stěn a stropů tvoří sintrové náteky a především málo obvyklé povlaky bílého nickamínku (plastického sintru). Paleontologický průzkum sedimentů přinesl nálezy kostí 19 druhů obratlovců a zbytky schránek 15 druhů měkkýšů. Kromě jeskyně Na Vošmendě se v údolí nachází ještě několik drobných slují. Zdejší kvalitní vápenec byl těžen pro výrobu vápna, severně od PR byly ještě počátkem 20. století dobývány železné rudy. |
| PP Strž ve Stupné | - strž vznikla fluviální erozí v permských slepencích a arkózách. |
| PP Novopacké vodopády | - předmětem ochrany je kaňon v Novopacké vrchovině na přítoku Zlatnice zaříznutý v permských horninách. Na odolnějších lavicích stmelených a zpevněných železem vznikly vodopády, v jejichž okolí se nacházejí fragmenty bikových bučin. |
| PP Kamenná hůra | - předmětem ochrany je zalesněný hřbet v nadmořské výšce 395 - 480 m, ležící v blízkosti lázní Bělohrad. Základ geologické stavby tvoří pískovce a slepence, typické jsou tvary mrazového zvětrávání zejména kamenná moře. |
| PP Kalské údolí | (22 ha)- chráněna je typická podhorská krajina se zaříznutým údolím horního toku Bystřice do podkrkonošských červených permských sedimentů a cenomanských pískovců. |
| PP Údolí Bytřice | (16 ha)- údolí potoka Bystřice mezi Jeníkovem a Hořicemi proráží Hořický hřbet. Předmětem ochrany je neregulovaný meandrovitý tok Bystřice s mokřadními loukami. |
| PP Údolí Javorky | (6,5 ha) - údolí říčky Javorky od Bělé u Pecky do Horní Nové Vsi v Podkrkonošské pahorkatině je určené k ochraně původního meandrovitého toku Javorky. |
| PP Černá louka | (8 ha) - slatinné ložisko v aluviu Řečického potoka severozápadně Lázní Bělohradu na hranici Podkrkonošské a Bělohradské pahorkatiny. Historické naleziště rosnatky okrouhlolisté. |
|
| Typické tvary |
|
| Hřbet - typickým hřbetem je Zvičinsko-kocléřovský hřbet v okrajové jihovýchodní části Krkonošského podhůří. Je příkladem anktiklinálního hřbetu (převážně svrchnokřídové pískovce), nejvyšším vrcholem hřbetu je Zvičina (671 m n. m.). Dalším příkladem je Libotovský hřbet tvořený cenomanskými křemennými kvádrovými pískovci, je příkladem asymetrického antiklinálního hřbet směru SZ až JV (jihovýchodní pokračování Zvičinského hřbetu). |
| Hřeben - příkladem skalního hřebenu jsou Čertovy hrady ve Zvičinském hřbetu. Hřeben tvoří jednotlivé sklaní věže, nejvýraznější je 7 metrů vysoká a 5 až 6 metrů dlouhá. |
| Průlomové údolí - příkladem jsou průlomová údolí Labe a Úpy Zvičinsko-kocléřovským hřbetem. |
| Údolí - v Krkonošském podhůří jsou vyvinuta typická erozní údolí, některé úseky s typickými meandry a neregulovanými úseky toku jsou předmětem ochrany (např. údolí Javorky, Bystřice). Příkladem průlomového údolí jsou údolí Labe a Úpy prorážející Zvičinsko-kocléřovský hřbet. Příkladem kaňonu je údolí pravostranného přítoku Zlatnice v Novopacké vrchovině (východně od Nové Paky).Vodní tok se zařezává do permských hornin a na odolnějších lavicích stmelených a zpevněných železem vznikly vodopády (Novopacké vodopády). |
| Kuesta - kuesty vznikly v okrajové jižní části Krkonošského podhůří, v kontaktní oblasti s českou křídovou tabulí. |
| Strž - fluviální erozí vznikly strže například v Novopacké vrchovině nebo Vysocké hornatině. Příkladem chráněné lokality je PP Strž ve Stupné.
|
| Vodopád - příkladem vodopádu je PP Novopacké vodopády, které vznikly selektivní erozí v permských sedimentech (na odolnějších lavicích stmelených a zpevněných železem). |
| Obří hrnce - typické evorzní tvary vznikly v povodí Kamenice a Jizery na Železnobrodsku,
|
| Krasový reliéf - krasové jevy se v Krkonošském podhůří vyskytují v jeho západní části v Železnobrodské vrchovině. Krasové horniny se zde vyskytují v izolovaných čočkách a rozlámaných pruzích a vystupují na povrch z okolních hornin krkonošsko-jizerského krystalinika (souvrství fylitů a zelených břidlic). Krasové ostrůvky vystupují na povrch v linii od Železného Brodu na východ přes Bozkov, Jesenný, Roztoky u Semil, Poniklou, Rokytnici nad Jizerou, Vítkovice, Vrchlabí, Horní Lánov a v nejvýchodnější části tvoří izolované čočky v okolí Černého Dolu, Janských Lázní, Svobody nad Úpou, Horního Maršova a Horních Albeřic. |
| Jeskyně - největším jeskynním systémem je systém Bozkovských dolomitových jeskyní, který se skládá ze Staré a Nové Bozkovské jeskyně. Území je tvořeno horninami krkonošsko-jizerského krystalinika (zejména fylity, břidlice) a ve vazbě na tektonickou poruchu vznikla čočka vápnitého a místy i křemitého dolomitu s křemitými a křemennými žilkami. Těleso dosahuje délky přibližně 400 metrů a šířky 200 metrů. Mocnost karbonátového souvrství dosahuje okolo 100 metrů. Dolomity jsou porušeny systémem puklin, na který je vázáno krasovění. Výzdobu jeskyní tvoří klasické krápníky i excentrika (vláknité a keříčkovité krápníky), římsy a lišty. Nejnižší patro jeskyní je vyplněno největším podzemním krasovým jezerem v ČR, jeho regulovaná hladina má plochu 320 m2). Stará Bozkovská jeskyně byla objevena náhodně při těžbě vápence v roce 1947. Po objevení dalších částí jeskynního systému v roce 1954 se do výzkum a objevování nových prostor zapojila krasová sekce Národního muzea v Praze, která objevila mimo jiné i Novou jeskyni s Jezerním dómem. Pro zpřístupnění jeskyní v roce 1969 musela být uměle snížena hladina podzemních vod, hladina podzemního jezera musela klesnout přibližně o 5 metrů, a musela být vyhloubena štola spojující Starou a Novou jeskyni. Spojnicí se stal 50 metrů dlouhý, mírně ukloněný tunel, který je dnes součástí návštěvní trasy. |
| Dalším příkladem jsou jeskyně v údolí Vošmendy, největší je jeskyně Na Vošmendě, která byla objevena v roce 1961. Tvoří ji 85 m dlouhý systém úzkých pravoúhle se křížících puklinových chodeb. Stěny jsou pokryty sintrovými náteky.
|
| Kotlina - příkladem kotliny je Rychnovská kotlina v Bozkovské vrchovině, která je příkladem tektonické kotliny. |
| Suk - ojediněle se v Krkonošském podhůří nachází neovulkanické suky. Příkladem je Kumburk (642 m n. m.) východně od Syřenova na Novopacku (severozápadně od Nové Paky). Suk tvoří výchozy čedičů a komínových brekcií s četnými nerosty. V okolních svahových hlínách se nacházejí i zrna pyropů. Dalším příkladem je Hřídelecká hůrka (severozápadně od Lázní Bělohrad). Suk tvoří neovulkanitové těleso z nefelinického bazanitu, s polohami subuvulkanické bazaltoidní brekcie. Jedná se o bohaté naleziště minerálů (např. amfibolu, dolomitu, kalcitu, olivínu, aragonitu - dokonale vyvinuté krystaly, případně krystalové srůsty i agregáty s medovým zbarvením patří k nejdokonalejším na území ČR. Těžbou vznikla lomová jáma s komorami a chodbami. |
| Kamenné moře - pro Krkonošské podhůří jsou typické tvary zvětrávání: mrazové sruby, kryoplanační terasy a kamenná moře. Kamenná moře se nejčastěji vyskytují ve vrchovinném až hornatinném reliéfu. Příkladem jsou kamenná moře Zvičinského a Kocléřovského hřbetu nebo kamenná moře v lokalitě Kamenná hůra (PP Kamenná hůra). Příkladem rozsáhlých balvanových moří je lokalita Čertovy hrady. |
|
| Antropogenní ovlivnění |
|
| Regulace vodních toků - příkladem regulovaných vodních toků jsou Labe, Úpa, Popelka, Mohelka. |
| Vodní nádrže - okrajově zasahuje do Krkonošského podhůří vodní nádrž Les Království na toku Labe nad Dvorem Králové nad Labem. |
| Těžební prostory - pro Krkonošské podhůří nejsou těžební tvary výraznými tvary reliéfu. V oblasti výskytu krasových hornin se těžil vápenec a dolomit a v souvislosti s těžbou byly objeveny i některé jeskyně. |
| Průmyslové plochy - rozsáhlé antropogenní narušení reliéfu je v oblasti průmyslových areálů. Příkladem je areál elektrárny Poříčí v Trutnově, který byl uveden do provozu v roce 1957, v současné době spaluje hnědé uhlí. Výrazným zásahem je i skládka odpadů v Bohuslavicích u Trutnova. |
| Skalní sochy - ojedinělým příkladem antropogenního ovlivnění reliéfu je lokalita Betlém v blízkosti Kuksu chráněná jako národní kulturní památka. Je lokalizována v areálu Nového lesa zhruba jeden kilometr severovýchodně od obce Hřibojedy. Sochy jsou vytesány přímo do skalního masivu a jejich autorem je M. B. Braun. |
|
| Literatura |
- Dvořák, J. (2009): Přírodní památka Údolí Vošmendy. Krkonoše a Jizerské hory,
- Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek III. Praha, Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum.
- Faltysová H., Mackovčin P., Sedláček M. a kol. (2002): Královéhradecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V. Praha, Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum.
|
|
| Odkazy: |
|
|
