![]() ![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Puszcza Białowieska (SIDŁO, 2004)
Geografická poloha: 52° 35’ - 52° 55’ s.š., 23° 31’- 23° 58’
v.d.
Charakteristika území Území zahrnuje polskou část lesního komplexu Bělověžského pralesa spolu s částí dávného území Puszcza Bialska (Puszcza Ladzka). Území leží ve východní části Bialské roviny, uprostřed Severopodlaské nížiny. Bělověžský prales představuje zbytek původních nížinných pralesů, které kdysi pokrývaly značné plochy střední Evropy. O výjimečné přírodní cennosti území svědčí mnoho faktorů, ke kterým patří zejména zachování celkového prostředí v přírodním stavu dobře zachovalé celé ekosystémy a jejich rozmanitost, slabý stupeň roztříštění lesního komplexu, přechodná poloha z hlediska biogeografického, klimatického, hydrologického a historicko-hospodářského. Bezvýznamné není také to, že přes pět století, až do 1. světové války, byl prales chráněný jako královský majetek. Díky tomu se zde nachází významný podíl starých porostů přírodního původu s bohatou druhovou diverzitou. Značná část pralesa je stále ve vývoji lesotvorných procesů. Fauna i flora pralesa je nezvykle bohatá a obsahuje mnoho boreálních a subboreálních elementů. Jsou zde zachována rostlinná společenstva, populace ptáků i lesních savců vykazují přirozené vlastnosti. Białowieski prales leží na rovině, brázděné početnými, nikoli však širokými, říčními údolími. Hlavními řekami pralesa jsou Narewka, odvádějící vody z východní, střední a severní části do řeky Narew, zatímco Leśna Prawa odvádí vody ze severozápadních území do řeky Bug. Údolí pralesních řek jsou v různé míře zazemněny. V minulosti byla většina území extenzívně využívána jako louky a pastviny. V současné době zde převažují porosty rákosin a floristicky bohatá travní společenstva. Jsou v různém stupni zarostlá keři a částečně také pokrytá mladým lesem. Lesy jsou v Bělověžském pralese velmi pestré. Menší povrch pokrývají bory různých typů. Říční údolí a podmáčené terénní sníženiny porůstají jasano-olšové lesy nebo olšiny a místy také rašelinné smrčiny, bahenní bory a březiny. Na morénových vyvýšeninách rostou i světlé doubravy. Zemědělství je v pralese rozvinuto velmi málo a soustřeďuje se zejména na louky uprostřed lesů. Všechny louky byly dříve zemědělsky využívány, zejména jako orná půda. V současné době zemědělství ustupuje a zaujímá již pouze nevelké plochy. Pole ležící ladem rychle zarůstají náletovými dřevinami a vytvářejí mladé lesy. Intenzívní těžba dřevní hmoty se datuje od německé okupace za 1.světové války. Na mnoha místech probíhá divoká těžba dodnes. Výsledkem rozlehlého kácení jsou velké plochy monokultur nebo přirozeně obnovených mladých lesů. Využití území Lesy a zalesněné plochy – 93 %, louky a pastviny – 4 %, ostatní zemědělské plochy – 3 %. Ptáci V ptačím území Bělověžský prales byl potvrzen výskyt 27 druhů ptáků zmíněných v příloze 1 Ptačí směrnice. Početnost 13 druhů splňují kritéria a vyhlašování ptačích území BirdLife International. Mimoto bylo 11 druhů zapsáno na seznam ohrožených druhů ptáků v Polské červené knize zvířat. Bělověžský prales je jedním z nejvýznamnějších hnízdišť včelojeda lesního, jeřábka lesního, lejska malého a bělokrkého a všech druhů datlovitých v Polsku i Evropské unii. Druhové zastoupení i početnost ptáků Bělověžského pralesa ukazuje na zachovalost bělověžských lesů. Tabulka 17: Druhy ptáků, jejichž početnost kvalifikuje Bělověžský prales do mezinárodních ptačích území (tzv. kriteriové druhy).
Tabulka 18: Ostatní druhy ptáků zmíněné v příloze 1 Směrnice o ptácích, potvrzené na území Bělověžský prales v letech 1995-2002.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|