![]() ![]() |
||||
Významná ptačí území sítě Natura 2000 Program Významná ptačí území (IBA), koordinovaný mezinárodním sdružením BirdLife International, má za cíl zabezpečení nejhodnotnějších lokalit na ochranu ohroženého ptactva Evropy. Tento program byl nastartován v roce 1990.
Významná ptačí území v rámci vojvodství Podlasie (http://www.wigry.win.pl)
Metody vytyčování ptačích území (Important bird area, IBA) v Polsku Vytyčování ptačích území bylo v Polsku prováděno na základě kritérií typu „C“, zaváděných organizací BirdLife International v zemích Evropské unie. Tato kritéria se aplikují na ptačí území, která musí být základem pro vznik Území speciální ochrany ptáků (Speciál protection area, SPA) podle Ptačí směrnice. Tato metoda vyznačování SPA byla právně uznána a stala se v Evropské unii obvyklou praktikou. Níže je prezentována charakteristika těchto kritérií. Jsou odvozena od příslušné početnosti ptačích druhů, rozdělených do několik skupin, lišících se statusem ohrožení v Evropě. C1 – území početného výskytu druhů, ohrožených v globálním měřítku. Na takovémto území se vyskytují druhy ohrožené vyhynutím v globálním měřítku. Toto kritérium se týká druhů, jejichž stupeň ohrožení byl zhodnocen IUCN (International Union for Conservation of Nature and Natural Ressource), jako: druhy extrémně ohrožené (Critical, CR), druhy velmi silně ohrožené (Endangered, EN), druhy silně ohrožené, druhy zranitelné (Vulnerable, VU), druhy mírně ohrožené (Least Concern, LC), druhy, o nichž nejsou dostatečné údaje (Data deficient, DD) a také druhy témeř ohrožené (Near Threatened, NT). V Polsku k takovým druhům patří: polák malý, orel volavý, orel mořský, chřástal polní, bekasina větší a rákosník ostřicový. C2 – shromaždiště druhů ohrožených na úrovni EU Místo, které pravidelně hostí nejméně 1 % tahové populace ohroženého druhu nebo jeho celkové populace v EU. „Ohrožené druhy“ jsou druhy, poddruhy a populace uvedené v příloze I směrnice o ptácích, pro které mají být, podle článku 4, vyhlašovány oblasti zvláštní ochrany (SPA). Definice „tahové populace“ se vztahuje ke geografickým a biogeografickým regionům, geografickým a biogeografickým hranicím výskytu každé významné populace druhu nebo poddruhu. C3 – území koncentrace tažných druhů, které nejsou v EU ohrožené Místo, které pravidelně hostí nejméně 1 % tahové populace druhu, který není považován za ohrožený v EU. Právní definici tažného druhu lze použít z textu Bonnské úmluvy: „celá populace či jakákoli geograficky oddělená část populace jakéhokoliv druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, jejíž významná část příslušníků cyklicky a předvídatelně překračuje jednu nebo více státních právních hranic“. Slovo „tažný“ proto vylučuje populace, které jsou převážně stálé nebo se rozptylují na krátké vzdálenosti. Kritérium pokrývá většinu mokřadů mezinárodního významu (určených podle Ramsarské konvence). C4 – velká shromaždiště Pravidelné shromaždiště nejméně 20 000 tažných vodních ptáků nebo 10 000 párů tažných mořských ptáků jednoho či více druhů. Tato kategorie se používá pro druhy, které jsou zranitelné tím, že se shromažďují v cenných nebo citlivých místech ať již při hnízdění, nebo zimování či na tahu. C5 – Velká shromaždiště – tahové koridory Místo, kterým na jaře či na podzim pravidelně protahuje nejméně 5000 čápů (Ciconidae) nebo nejméně 3000 tažných dravců (Accipitridae) či jeřábů (Gruidae). C6 – druhy ohrožené na úrovni EU – regionální hnízdiště Místo je pro druh či poddruh, považovaný za ohrožený na úrovni EU, jedním z pěti nejvýznamnějších v evropském regionu. „Evropský region“ je chápán ve významu NUTS (Nomenclature of Territorial Units for Statistics), založená Eurostatem pro účely regionálních statistik pro Evropskou unii. Ačkoliv systém NUTS nemá právní hodnotu, je používán v legislativě ES od roku 1988. Pro potřeby publikování bývá uplatňována kategorie NUTS I – čili teritorium celého Polska jako jeden region. Dále se užívá NUTS II – vojvodství, NUTS III a NUTS IV – powiaty (okresy) a NUTS V – gminy (obce s rozšířenou působností). Vzhledem k velkému území Polska bude určených 10 nejdůležitějších území pro jednotlivé druhy (a ne 5, jako ve většině zemí, které vstoupily do EU 1.května 2004). V případě, že je početnost daného druhu, na území členského státu, rovna nebo větší než 10 % celkové evropské populace, je možné určit větší počet území pro daný druh. V Polsku k těmto druhům patří: bukač velký, čáp bílý, čáp černý, orel křiklavý, orel mořský, moták lužní, moták pochop, chřástal kropenatý, chřástal polní, jeřáb popelavý, bekasina větší, rybák černý, datel černý, strakapoud prostřední, rákosník ostřicový, pěnice vlašská, lejsek malý, ťuhýk obecný a strnad zahradní. Minimální početnost daného druhu musí tvořit 1 % národní populace. C7 – ostatní ornitologická kritéria Místo, které bylo prohlášeno za SPA či vybráno za kandidáta na SPA na základě ornitologických kritérií (podobných, ale ne shodných s C1-C6) uznávanou praxí pro identifikaci. Vysvětlivky k tabulkám
V tabulkách se seznamy druhů,
vyskytujících se v ptačích územích, byly použity následujícíc označení
populací:
Označení použitá v početnostech populací:
Tučně jsou zvýrazněny druhy zapsané v Červené knize živočichů Polska (Głowaczyński 2001) jako ohrožené. |
||||
|