![]() ![]() |
||||
Narwiański Park Narodowy (Narewský národní park) (BIELONKO, 2002) Seznámení s parkem Narew je největší řeka severovýchodního Polska. Pramení v mokřinách běloruské části Bělověžského pralesa. Od jezera Siemianówka k jižní hranici Narewského národního parku teče přirozeným a krásným údolím. Od Suraże po proudu na 50km úseku vytvořila řeka unikátní ekosystém spojený s rozlehlými mokřady. V roce 1996 vznikl právě zde – v části údolí zvané Bagienna dolina Narwi – národní park. Na první pohled se zdá, že je to typická nížinná řeka, jakých je v Polsku dost. Narew zde tvoří úchvatný labyrint koryt a slepých ramen.
Narewský národní park. Vzdálenost Suraż-Kurowo je 21,5 km (CYRUL, 2003). Historie Země položená mezi Bugem a Niemnem, na které se rozkládá Narewský národní park, leží na styku východoslovanských a západoslovanských sídlišť. Stejně jako celé Podlasie byla tako oblast zalidněna obyvatelstvem pestrým etnicky i nábožensky. Od raného středověku se zde od západu usazovalo mazovské obyvatelstvo a od 11. století začala expanze Rusínů z Volyně. Toto území ležící na hranici mazovské oblasti a velkého litevského knížectví bylo zemí vzájemných válek a nájezdů Litevců, křižáků, mazovců, Rusínů i Poláků. Za vzniku Polsko-litevské unie a oslabení křižáckých zákonů zde na těchto řídce zalidněných územích zavládl pokoj, byly zakládány nové vesnice a městečka a přicházeli noví osadníci. Stopy dřívějšího litevského osídlení se zachovaly v místních názvech baltského původu, které jsou dnes nesrozumitelné pro místní obyvatele, ale jsou stále užívány k označování různých terénních objektů, což svědčí o trvalosti kulturní tradice. V minulosti byly postaveny pravoslavné svatyně Tykocin, Sanniki, Barszczewo, Niewodnica, Suraż a Zamyki. Vyznavači pravoslavné církve jsou potomci dávných osadníků běloruského a ukrajinského původu a někteří, zejména starší obyvatelé vesnic, stále ještě mluví dialekty běloruského nebo ukrajinského jazyka. Ještě před poslední válkou byla témeř všechna stavení na vesnicích a v městečkách ze dřeva a na střeše měla slámu nebo tašky. Ke stavbě budov se používalo dřevo z jehličnatých stromů, nejčastěji to byla borovice. Vzácně se stavělo také z vrby a topolů, které ale byly pokládány za materiál horší kvality. Materiál, který je používal ke stavbě domů, pocházel z borů rostoucích v blízkosti řeky Narew. Velmi často někteří hospodáři tvrdí, že ke stavbě jejich chalup bylo použito kusů dřeva splavených po řece Narew z Bělověžského pralesa. Krajina Narewského národního parku je výsledkem harmonické a dlouhotrvající činnosti sil přírody a člověka. Ochrana přírody Narwiański Park Narodowy je jedním z nejmladších polských národních parků. Vznikl 22. července 1996 z rozhodnutí vlády jako 22. národní park. Sídlem správy parku je dvůr ve vesnici Kurowo.
Mlhy nad Narewským národním parkem (http://www.ga.com.pl/) Základ pro ochranu této části říčního údolí daly výsledky výzkumných činností z let 1979 – 1981. Ty zdokumentovaly stav přírody a poukázaly na velké přírodní hodnoty: přirozenost, jedinečnost kultury a teké bohatství fauny a flóry. NPN vznikl z části z Narewské chráněné krajinné oblasti, jejíž hranice v současné době představují hranice ochranné zóny národního parku. Uvnitř parku se nachází pouze plochy nedaleko od řeky, proto je 98 % plochy parku podmáčeno, stále nebo periodicky zaléváno povodní. Park má rozlohu 7 350 ha. Lesnatost je zanedbatelná (100 ha). Říční údolí bylo ale vytvářeno také namáhavou lidskou činností. Velké plochy pozdě kosených luk vytvořily podmínky pro hnízdění vzácných druhů ptáků. Dnes už se nikomu nevyplatí využívat tyto louky a tím trpí příroda parku. Nevyužívání podmáčených luk vede k zarůstání rákosem a to mnoha druhům ptáků nevyhovuje. Proto probíhá v NPN ochrana aktivní (ruční kosení). Vykonávat aktivní ochranu v tak specifických podmínkách je ale velmi složité. Problém tkví také v ohromném rozdrobení pozemkového vlastnictví. V parku je asi 12 000 pozemků s 2 500 vlastníky. Vlastnictvím správy parku je sotva 30 % rozlohy. Jak je vidět, vděčí tento úchvatný ekosystém za svou pestrost do jisté míry i člověku. Geografické charakteristiky Jižní část údolí Narwy mezi Surażem a Rzędzianami je vytvořena z ledovcových usazenin, zaujímající střední část nížiny mezi morénovými vysočinami. Mocnost těchto usazenin se pohybuje mezi 117 a 200 m. Povrch údolí leží o 5 až 25 m níže než okolní terény. Vyplňují jej rašeliny o průměrné mocnosti 1 m. Údolí Narwy má charakteristickou morfologii. Tvoří jej úseky rozšířené, pánve a zúžené úseky. Rozloha pánví je od 13 do 30 km2, šířka zúžených úseků je 1 až 1,5 km. Zanesení doliny přišlo po změně koryta z meandrujícího na mnohokorytové. To bylo asi před 4500 – 5000 lety. Mokřady zaujímají v tomto území více než 95 % rozlohy. Vytvořily se téměř všechny typy mokřadů. Dominují fluviální mokřady, čili takové, které vznikají činností říční vody. Největší a nejlépe zachované území v rámci NPN můžeme najít od soutoku Awissy s řekou Narew po Grąd Sosnowiec. Povrchově zde dominují pravidelně zalévaná rašeliniště s rákosem a ostřicí. Na údolních perifériích se vyskytují také rašeliniště ostřicovo-mechová. Území od Grądu Sosnowiec po hráz Rzędziany – Pańki má přechodný charakter mezi bahenním a suchým. Na začátku 70. let 20. století započaly velké meliorační práce, jejichž cílem byla přeměna přirozených mokřadů na velkoprodukční louky a pastviny. Regulace řeky byly započaty od ústí Biebrzy. Také kvůli zjištěné degradaci prostředí byly zahájeny věděcké výzkumy (1979-81), které si vzaly za cíl zhodnocení přírodních a kulturních elementů údolí Narwy. Výsledkem těchto výzkumů bylo zastavení dalších melioračních prací. I přesto však způsobily již vykonané meliorační zásahy nevratné změny v ekosystémech údolí. Změnám podlehla i hydrografická síť (místo mnohakorytové řeky vznikl umělý hluboký kanál), silně se snížila hladina podzemní vody, kvůli usedání rašeliny došlo ke snižování terénu a nastalo také zkrácení období jarních záplav. To spustilo na další roky degradační procesy ekosystémů. Nejhodnotnějším přírodním znakem NPN je specifický charakter řeky, která neteče jediným, ale mnoha koryty. Většina řek světa spadá do tří hlavních typů: horských, meandrujících a jednoduchých. Nedávno byl ustaven další typ, který byl pojmenován řeka anastomozující. Jejím nejlepším příkladem je právě Narew. Řeky takového charakteru jsou velmi vzácné. Údolí řeky Narew je ploché a zbahnělé. Jeho šířka je 2-4 km. Průměrný spád mezi Surażem a Rzędzianami je asi 22 cm/km. Řeka teče mnoha koryty, která se rozdělují a spojují a tvoří. Na řece Narew se vyskytuje jedno povodňové období spojené s táním sněhu na počátku jara a jedno období snížených stavů vody v období od července do října. Šířka koryta se mění od několika metrů až na 35 metrů. Koryta se liší rozměry a průtokem. Často se stává, že hlavní koryto ztrácí po proudu vodu na úkor oddělujících se bočních koryt a ztrácí svůj dominantní charakter. V některých místech se řeka rozšiřuje a tvoří mělká povodňová jezera nepravidelných tvarů zvaná Rozlewiska. Vzácněji se vyskytují úseky pravidelné, připomínající meandrující řeku, u kterých najdeme také slepá ramena (nefunkční úseky s charakteristickým půlměsíčitým tvarem). Spád vody je tu velmi malý, jen několik málo centimetrů na kilometr. Charakteristický je tzv. kanálový tvar koryta na příčném průřezu, tzn. ploché dno a strmé břehy pod vodou. Hloubka hlavních koryt je 3 – 4 m a místy až 6 m. Pro Narew jsou typické nízké hodnoty poměru šířky a hloubky. To je také jeden z typických znaků anastomozujících řek. Základním a nejdůležitějším procesem, který způsobil současný stav, bylo dělení koryt, tzv. avulze. Podmínkou pro tento proces jsou místní výškové rozdíly a také nevelké rozdíly výšky hladiny vody mezi blízkými rovnoběžnými koryty. Přímou příčinou vzniku nového koryta je místní hromadění vody v existujícím korytě. To je způsobeno zarůstáním jeho dolní části nebo místním ucpáním rostlinami nebo ledem. Nová koryta vznikají nejčastěji v rámci terénních sníženin, které jsou méně zarostlé nebo vznikají ve stezkách vytvořených losy nebo bobry. Na zanášecí procesy má velký vliv místní vegetace. Říční břehy jsou silně zarostlé, zejména rákosem. Jeho stonky vyrůstají z vody z hloubky jeden metr i více. U takového místa bývá přítomen koberec plovoucích rostlin. Takový břeh znemožňuje boční erozi čili degradaci proudem vody. Výsledkem je to, že se koryto nepřesunuje v bočním směru. To je opět jeden z příznaků anastomozujících systémů. Vegetace způsobuje i postupné zužování koryt. Typickým jevem je přibližování pobřežní vegetace k ose koryta, což urychluje zužování. Tím je možné vysvětlit fakt, že jsou říční koryta poměrně hluboká v porovnání s jejich šířkou. Rostliny Charakteristickým jevem jsou společenstva ostřice vyvýšené na velkých plochách, které bývají celý rok podmáčené. Na okrajích údolí se vyskytují společenstva luk, vrby a olšové lesy. Ústup od kosení a pastvi vede ke změnám přírody a expanzi rákosin. Proto v NPN probíhá aktivní ochrana spočívající v návratu a udržování tradičního extenzivního zemědělství na loukách, které je nezbytnou podmínkou existence specifických stanovišť. Flóra cévnatých rostlin čítá okolo 500 druhů. Na území parku byl potvrzen výskyt dvaceti chráněných, vzácných a ohrožených druhů. Chráněné druhy jsou např. prstnatec pleťový, mečík střechovitý, kosatec sibiřský, hořec hořepník, hvozdík pyšný nebo rosnatka okrouhlolistá. Mezi rostlinami ohroženými vyhynutím jsou často mokřadní druhy. Jejich výskyt se zmenšuje zejména z důvodu zániku přirozených stanovišť. Jsou to ostřice šlahounovitá, violka lysá, tolije bahenní, všivec bahenní, prustka obecná a vikev tenkolistá. Živočichové Fauna bezobratlých je v NPN poměrně málo prozkoumaná. Proto počet zjištěných druhů s každým výzkumem roste. V NPN se vyskytuje asi 150 druhů pavouků, což představuje 19 % všech druhů pavouků žijících v Polsku. Z tohoto počtu je 21 druhů vzácných, známých pouze z několika polských lokalit. Rozmanitost biotopů, ve kterých se vyskytují pavouci, způsobila, že se řada z nich dokonale adaptovala na podmínky, které zde vládnou – zejména na vlhkost a specifické rostlinné struktury. Biotopy svázané s vodou osídlují druhy hydrofilní, schopné se pohybovat na vodní hladině a také se potápět a plavat pod vodou. K těmto druhům patří např. lovčík vodní nebo lovčík mokřadní. Místa dále od vody porostlá vysokou vegetací obývají druhy vodních břehů. Typickým druhem je čelistnatka rákosní. Ostřicové porosty osídlují druhy, které preferují o něco nižší vegetaci s charakteristickou keřovitou strukturou. Obyvatelem těchto míst je například velmi vzácný druh Larinia jeskovi známý pouze ze čtyř lokalit v Evropě. Vrbiny obývá hlavně křižák načervenalý a slíďák hajní. V Narewském národním parku se vyskytuje cca 50 druhů denních motýlů, kteří patří do šesti rodů. Většina motýlů, vyskytujících se na území parku, jsou druhy s výskytem v celém Polsku. Přesto se v parku vyskytují jisté perličky, například ohniváček černočárný nebo okáč žlutooký. Dokonalé podmínky k vývoji a životu zde nalezlo 22 druhů ryb. V národním parku je povoleno rybářství pomocí udice. V NPN se může chytat pouze na licenci, které se dají zakoupit na správě NPN v Kurowě, v informačním centru v Łapach nebo v kanceláři ochranné zóny Kruszewo v Choroszczi. Na území NPN se vyskytuje 13 druhů obojživelníků. Údolí Narwy nabízí vhodné podmínky pro hnízdění ptáků. Mnoho druhů zde vytvořilo hnízdiště evropského a možná i světového významu. V letech 1979-2000 bylo na území parku zjištěno 203 ptačích druhů, z čehož je 154 hnízdících nebo pravděpodobně hnízdících, ostatní se vyskytují pouze na tahu. Co se týče hnízdění, je nejvýznamnější lokalitou úsek mezi obcemi Łupianka Stara a Bokiny. Zde nacházíme mozaiku typických hnízdišť údolí Narwy. Vyskytuje se zde např. ostralka štíhlá, jespák bojovný, rybák obecný, rybák černý a rybák malý. Toto území představuje největší hnízdiště bahňáků v tomto parku, např. břehouše černoocasého, vodouše rudonohého, čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo jespáka bojovného. Narewský národní park je specifický. Úzký, ale podél řeky dlouhý pás terénu představuje malou plochu a nemůže představovat celkové teritorium pro velké savce. Na druhé straně jde o říční údolí s typickými podmáčenými stanovišti a je typickou tahovou cestou pro řadu kopytníků, jako je například los. V NPN se vyskytuje 40 druhů savců. Velcí savci (los), kterého touží potkat každý natěšený turista, ale i ti malí, jako je např. rejsek, plní důležité úlohy v ekosystému. Bobr je druh, jehož početnost seodhaduje v NPN na 360 kusů. Příhodné podmínky, které panují v údolí Narwy a absence přirozených nepřátel způsobuje, že se populace tohoto největšího hlodavce zvětšuje. Velikost populace losa evropského v parku není velká. V parku se pohybují zejména rodinné skupiny (losice s mláďaty). Losi využívají dolinu Narwy jako migrační stezku. Nežijí zde trvale. Turistika Narewský okruh (Obwodnica Narwiańska) - Je to cyklistická stezka červené barvy, který vede okolo Narewského národního parku. Může sloužit i turistům motorizovaným. Stezka vede i místy přírodně cennými a místy historického významu. Stezka Światowida je taktéž cyklostezkou, která spojuje Białystok s okrajem Narewského národního parku, o délce 20 km. Je značena zelenou barvou. Vodákům je určen Szlak wodny Narwiańskiego parku narodowego (Vodní cesta Narewského národního parku). Abychom mohli naplno poznat jeho hodnoty, musíme se vypravit na výlet na kajaku, kánoi nebo na tradičních loďkách pichówkách. Turisté si mohou vybrat několikahodinové výlety kolem Kurowa a nebo dvou až třídenní sjezd Narwy na celé délce parku. Vzhledem k tomu, že je území Narewského národního parku položeno v nivě řeky, nebyly zde vyznačeny pěší turistické stezky. Ale značené trasy probíhají okrajem parku. Jsou to Cesta Włodzimierza Puchalskiego (červená), Cesta Zygmunta Glogera (zelená), Cesta Nadnarwiańska (žlutá), a Szlak Włókniarzy (modrá). Narewský okruh (Obwodnica Narwiańska) Je to cyklistická stezka červené barvy, který vede okolo Narewského národního parku. Může sloužit i turistům motorizovaným. Stezka vede i místy přírodně cennými a místy historického významu. 0,0 km Choroszcz Město u řeky Horodnianka. V roce 1437 dostal Piotr z Gumowa prales, nazvaný Choroszcza. V roce 1459 tu vznikla katolická fara a v roce 1506 pravoslavný kostel. Díky práci tehdejšího vlastníka Aleksandra Chodkiewicze obdržela v roce 1507 Choroszcz městská práva krále Zygmunta Starého. Koncem 16. století přešlo do rukou Paců. Stefan Mikołaj Pac přivedl do města dominikánský zákon (1654). V roce 1683 bylo město zničeno požárem (shořelo 600 domů, kostel, klášter a pravoslavný kostel). Další požár byl v roce 1707. V roce 1709 přešla vlastnická práva na Jana Klementa Branického, který tu vybudoval letní rezidenci, barokní kostel s klášterem dominikánů, útulek a uniatský kostel. Po třetím dělení Polska se město dostalo pod nadvládu Pruska a později bylo zabráno Ruskem. V roce 1840 zde vznikla továrna na výrobu vláken Moesów a spolu s ní tovární městečko. Na začátku 20. století zde bylo zaměstnáno cca 2 000 osob. Konec činnosti zapříčinil začátek 1.světové války. V meziválečných letech vznikla v bývalé továrně psychiatrická klinika, která funguje dodnes. Za 2.sv. války bylo mnoho pacientů vyvezeno do Ruska nebo zastřeleno nacisty. V současnosti se v Choroszczi nachází Muzeum palácových interiérů, dominikánský spolek – pozdně barokní kostel a klášter, pravoslavný chrám z 2. poloviny 19. století. Každým rokem se první srpnovou neděli koná před palácem branických dominikánský jarmark.
Pałac Branickich Choroszcz (http://upload.wikimedia.org) 6,0 km Zaczerlany Obec založená v roce 1506. 12,0 km Baciuty Název obce pochází od pravoslavného duchovního Baciuszka. Ve vesnici se nachází kaple z 18. století, v současnosti je pravoslavná. 15,0 km Turośń Dolna Obec u řeky Turośninka, věnovaná na přelomu 15. a 16. století Mikuláši Radziwiłłowi. Majetek byl v roce 1831 carskou vládou zkonfiskován. 24,0 km Suraż Malé krásné městečko, položené na obou březích řeky. Strážní věž tu vznikla již v 11. století a byla situována na západním břehu v rozvětvení Narwy a Lizy. Byl tu přívoz. Setkávaly se zde tři státy: Polsko, Rusko a panství Jaćwingů. Suraż dostal městská práva v roce 1445. V 15. století se ocitnul v dosahu ruského obyvatelstva a začal fungovat jako samostatné administrativní centrum. Vedle hradu vyrostlo podhradí, které se skládalo ze dvou čtvrtí – Suraż Lacki (levá strana řeky) a Suraż Ruski (na pravém břehu). Do roku 1915 jejich rozdílnost určovalo rozmístění sakrálních objektů. Na pravém břehu vyrostla pravoslavná svatyně sv. Petra, na levém břehu existuje dodnes katolický kostel. V roce 1863 zde byla postavena synagoga. V té době vzrostla židovská populace na 28% obyvatel. Město bylo za švédských nájezdů zničeno. Od roku 1815 byla říčka Liza hranicí mezi polským královstvím a Ruskem. Suraż ztratila městská práva v roce 1863. Za války v roce 1915 bylo město kompletně zničeno. V troskách skončila pravoslavná svatyně, synagoga, mosty přes Narew a kostel byl silně poničen. Suraż získala městská práva znovu a to v roce 1923, ale nezískala již dřívější krás Jedete-li ze Suraże ve směru Łapy, stojí zato se zastavit na pahorku, ze kterého lze vidět panorama řeky Narew. Na jaře tu lze vidět nespočetná hejna táhnoucích hus, kachen a labutí. Zemědělsky využívané louky jsou obrovským útočištěm hnízdících bahňáků, hlavně čejek, bekasin a jespáků.
Kostel v Surażi (http://pl.wikipedia.org) 35,0 km Łapy Osídlení v oblasti současné gminy Łapy začalo v 15. století, v době mazovské kolonizace. Tenkrát se tady v oblasti bahnitých oblastí usadil zakladatel osady šlechtic Łappa z rodu Lubičů. V důsledku rozrůstání rodu zde začaly vznikat vesničky, které měly často ve svém názvu slovo Łapy, které patřily do římskokatolické farnosti Suraż. Na přelomu 18. a 19. století jich bylo celkem 12. Např. Łapy Barwiki a Łapy Zięciuki. Současné město vzniklo spojením rodových obcí, které dnes tvoří městské čtvrti. Dodnes tu asi 2300 lidí vlastní jméno Łapiński. Po druhém dělení polska se Łapy ocitly v pruském záboru ve farnosti Suraż. Později ve Warszawském knížectví a po roce 1815 v polském království, ve farnosti Poświętne. Rozvoj obce zajistila stavba železnice Warszawa – Petrohrad, která byla zprovozněna v roce 1862. V katastru obce Barwiki byla vybudována železniční stanice a v roce 1870 zde vznikly opravny železničních vagónů Depo. V roce 1893 byla zprovozněna Nadnarewská železnice (Łapy – Czerwony Bur – Ostrołęka). Po získání nezávislosti se začalo město rozvíjet jako průmyslové centrum. Teprve v roce 1912 vznikla farnost Łapy. Do té doby věřící chodili do kostelů v jiných obcích (Płonka Kościelna, Poświętne a Suraż). Stavba kostela byla završena v roce 1927. Łapy dostaly městská práva v roce 1925. Dynamický rozvoj města přerušila 2. světová válka. Město bylo zničeno téměř z 80 %. Od německých bomb vzplanula také krásná budova železničního nádraží. Poválečné období přineslo pouze devastaci památek, ničeny byly i krásné dřevěné domy. V současné době určuje růst města železnice, která dělí město na dvě části. Zachovalo se železničářské „sídliště“, složené z 27 zděných domků, postavených po obou stranách železnice ve čtvrti Łapy Osse a Wygwizdowo, což jsou čtyři dřevěné domky, postavené mezi dvěma proudy kolejí. Najdeme tu také neorománský kostel z roku 1927, moderní kostel z 80. let 20.století. V tomto městě se také nachází informační centrum Narewského národního parku (otevřené 3 dny v týdnu), kde je možné zakoupiz publikace, vsupné do parku a rybářské licence.
Łapy (http://upload.wikimedia.org) 40,0 km Płonka Kościelna První zmínka o obci pochází z roku 1203 a týká se převodu zemských práv na biskupa Guntera z Płocka. Farnost zde byla už v roce 1446. První dřevěný kostel vznikl v roce 1475. Základy současného kostela byly položeny v roce 1906 a kázat se v něm začalo v roce 1913. Je to budova v neogotickém stylu. Období válečných operací v roce 1944 byly vyhozeny do povětší dvě věže, což vedlo ke zničení střechy, sklepení, varhan a vybavení kostela. Rekonstrukce trvala 20 let. Vedle kostela se zachovala dřevěná zvonice z roku 1800. Kolem kostela se nacházejí kamenná zastavení křížové cesty. Při cestě k zázračnému prameni na Łasku vzniklo 15 kapliček skrývající růžencová tajemství. Tato nevelká obec je přes 300 let navštěvována poutníky, kteří se modlí před zázračným obrazem Matky Boží. Zázračný obraz, který představuje nanebevzetí nejsvětější Panny Marie, jehož autorem je Teodor Łosicki, byl věnován v roce 1638 farníkem Bartołomějem Roszkowskim. V kostele jsou uloženy dary Jana III Sobieského: monstrance, krucifix a roucho. V roce 1983 vznikl pomník krále na náměstí u kostela.
Płonka Kościelna - kostel (http://www.kuria.lomza.pl) 50,0 km Waniewo První zmínky o této obci pocházejí z roku 1447. Už tenkrát existoval hrad uprotřed nivy řeky. Waniewo plnilo důležitou roli na cetě z Mazowie do Litwy. V roce 1510 obec připadla Mikuláši II. Radziwiłłowi. Farnost vznikla v roce 1511. Po rozšíření majetku o Kruszewo, Śliwno, Izbiszcze a Pańki, se stalo Waniewo druhým největším centrem panství Radziwiłłowských. V důsledku válek mezi Radziwiłły a Gastołdy byly hrad i most spáleny, což znemožnilo přepravu. Od té doby začala obec upadat. Později byl majetek rozdělen na ten na levém a na ten na pravém břehu. Na začátku 18. století byl opraven most přes Narew (zároveň s výstavbou rezidence ve Śliwně), který zde vydržel do poloviny 19. století. Z tohoto období pochází poslední zmínka, která hovoří o Waniewě jako o městě. Jeho pomalý úpadek trval do roku 1915, kdy zde ruská vláda začala se stavbou dřevěného mostu. Později byl zničen německými vojsky. Po dobu obou světových válek bylo město silně poničeno. 56,0 km Kurowo První zmínka o obci Kurowo se objevila v roce 1425. Od roku 1501 bylo Kurowo. Ve vlastnictví Radziwiłłů. Současný dvůr vznikl koncem 19. století, kdy byl majitelem Franciszek Kołodziejski. V roce 1920 byl rozšířen o západní křídlo a první patro s verandou, balkónem a věží. V roce 1925 byl v Kurowě postaven motorový mlýn s hospodářskými budovami. V roce 1936 majetek koupili Zakrewscí, kteří zde hospodařili až do začátku války. V roce 1939 Kurowo zajali zajali sověti a vytvořili ve dvoře sirotčinec, který fungoval do roku 1941. V průběhu války nebyla většina budov významněji poškozena. V roce 1941 byl majetek Kurowa zestátněn. V roce 1988 byl dvůr spolu s parkem přijat za sídlo správy Narevské chráněné krajinné oblasti. V letech 1992-93 byla budova v rekonstrukci. Když byla v roce 1996 CHKO překvalifikována na národní park, stal se dvůr sídlem správy NP. Nachází se v parku, kde roste mnoho vzácných stromů. V budově správy se nachází přírodovědná expozice.
Kurowo, sídlo správy národního parku (http://www.ga.com.pl) 70,0 km Tykocin Město na levém břehu řeky Narew. Městská práva získal v roce 1425. V letech 1433 až 1542 bylo ve vlastnictví litevského rodu Gasztołdů. Později bylo v královském vlastnictví. V roce 1522 se v rozestavěné části města usídlilo židovské obyvatelstvo. Mnoho let zde byla tvrz, kterou nechal postavit Zygmunt August v letech 1550-1583. Představovala oblíbené odpočinkové místo krále. Do zámku byla umístěna kolekce klenotů. V roce 1642 byla v židovské části městečka dostavěna synagoga zvaná Wielka. Město po švédských nájezdech upadalo a tvrz byla zničena. V roce 1661 byl Tykocin věnován za válečné zásluhy Stefanu Czarneckému. V 18. století se stali majiteli města Braničtí. V té době bylo přestavěno náměstí U přepravy a to v duchu baroka. V roce 1750 byl postaven kostel sv. Trojice, vznikl klášter a pomník Stefana Czarneckého (portrét hejtmana a jeho ženy se nachází u vchodu do kostela). Koncem 18. století ztratil říční přístav a královské sídlo na významu. Oddálení města od komunikačních cest vedlo v 18. století k jeho pozvolnému úpadku. Za druhé světové války byli vyvražděni obyvatelé židovské čtvrti. Tykocin ztratil status města v roce 1950 a znovu jej získal v roce 1993. Ve městě se nachází mnoho památek. Např. kostel Sv. Trojice, ruiny zámku Zygmunta Augusta, klášter, Wielka synagoga (v současné době je zde muzeum židovské kultury), pomníky Sztefana Czarneckého a Orła białego, katolický hřbitov s neogotickým kostelíkem, katakombami a množstvím zajímavých náhrobků.
Tykocin - kostel (http://upload.wikimedia.org) Stezka Światowida Cyklistická stezka, která spojuje Białystok s okrajem Narewského národního parku, o délce 20 km. Je značena zelenou barvou. 0,0 km Białystok Starosielce Z křižovatky ulic Elevatorska a Popiełuszki z Białystoku vyjíždíme stezkou do Kruszewa. Je to stará cesta z přelomu 19. a 20. století, která měla za úkol ulehčit cestě z Białystoku do Warszawy pro případ války. Po cestě míjíme obec Krupniki a poté Barszczewo. 7,0 km Szubienica Po levé straně stoupáme na pahorek na okraj lesa zvaného Szubienica. Nachází se zde pomník z roku 1989, který připomíná místo utrpení lednových povstalců z Choroszcze a okolí, symbol povstalců, symbolické kříže. Vedle je místo na ohniště, lavičky a parkowiště. Z tohoto místa je dokonalý výhled na Choroszcz. 10,0 km Babia Góra Pahorek s názvem Babia Góra (Babí hora) o nadmořské výšce 147 m se nachází po levé straně silnice. Je to dávné místo kultu Światowida – pohanského boha války. Lidé mu přinášeli oběti v podobě zvířat, hlavně koní, aby si získali jeho náklonnost. 14.5.1999 zde byla postavena replika sochy, nalezené ve Zbruczi na Ukrajině. Tuto sochu vytvořil Leon Naumiuk. Babí horu pokrývá hustá vegetace. Je to mnohopatrové a druhově pestré lesní společenstvo. Ze stromů zde rostů lípa malolistá s příměsí břízy bradavičnaté a borovice lesní. Na úbočí kousek níže se nachází válečný hřbitov z roku 1915. Odpočívají zde němečtí a ruští vojáci, kteří padli 25. srpna roku 1915. 15,0 km Konowały Po levé straně míjíme obec Konowały, ve které se nachází modernistický kostel z roku 1985. 19,0 km Kruszewo Vzniklo v 15. století jako mazovská obec založená rodinou Kruszewských. Před vsí, u křižovatky stojí na nevelkém pahorku kaple, postavená z kamene a cihel, z 18. století. Najdeme tu taky ruiny nikdy nezprovozněného větrného mlýna z roku 1936. Ve vsi se zachovalo několik dřevěných domů. Na nábřeží stojí škola z roku 1927 ve stylu stropolského dvora. 20,0 km Zerwany most (stržený most) V roce 1903 byl postaven dřevěný most přes Narew na trase Białystok-Starosielce a Jeżewo Stare. Byl dlouhý 365 m a byl zničen v roce 1915 přesunující se německo-ruskou válečnou frontou. Znovu byl postaven až v roce 1928. Z technického hlediska byl most špatně konstruován. Byl postaven ve výšce 7,5 m nad vodní hladinou, byl velmi dlouhý a neměl opěrné pilíře ani ukotvení. Proto se při průjezdu automobilů značně nakláněl do stran, čímž hrozilo zničení mostu. Po dvou letech byla snížena přípustná hodnota zatížení na 5 tun. Autobusy vysazovali pasažéry, kteří přecházeli pěšky. Autobusy pak přejížděli rychlostí 10km/h. V roce 1939 byl most opět zničen, tentokrát kvůli válečným manévrům. Most už nikdy nebyl opraven. Je to jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst na území národního parku s panoramatem Kurowa a Reduty Koziołek. Podlaski Szlak bociani (podleská čapí stezka) Na území vojvodství Podlasie je novou turistickou atrakcí. Prochází územím tří národních parků. Cílem jeho vzniku je hospodářské a turistické oživení regionu a zpřístupnění chráněných území se zásadou rozvoje šetrného k životnímu prostředí. Podlaski szlak bociani prochází území národních parků: Biebrzański, Narwiański a Białowieski o délce 200 km. Turisté, kteří jej užívají, mají možnost pozorování života čápa bílého v početných hnízdech, která jsou na trase. Mají možnost poznávat cennosti Podlesí – regionu s vysokými přírodními hodnotami, různými kulturami a náboženstvím. Na cestě najdeme historicky zajímavé obce, jako je Osowiec Twierdza, Tykocin a Suraż. Ze začátku má trasa fungovat jako cyklistická stezka Białowieża – Narewka – Suraż – Kurowo – Tykocin – Osowiec Twirdza – Goniądz. V následující etapě se plánuje označení cest pro automobily a kajaky na Narwě o délce 190 km (Narewka – Narew – Płoski - Suraż – Kurowo – Tykocin – Strenowa Góra a Wizna). V plánu jsou také stezky pro koně. V blízkosti BPN stezka povede těmito místy: Doktorce – Zawyki – Suraż – Turośń Dolna – Dobrowoda – Baciuty – Bokiny – Jeńki – Kurowo – Pajewo – Radule – Leśniki – Saniki – Pentowo – Tykocin. Vodní stezky se budou krýt s již existujícími trasami přes Suraż, Uhowo, Bukini, Topilec, Waniewo, Kurowo a Rzędziany. Szlak wodny Narwiańskiego parku narodowego (Vodní cesta Narewského národního parku) NPN zahrnuje ve svých hranicích bažinaté říční údolí. Je to terén pro turisty spíše nedostupný. Abychom mohli naplno poznat jeho hodnoty, musíme se vypravit na výlet na kajaku, kánoi nebo na tradičních loďkách pichówkách. Turisté si mohou vybrat několikahodinové výlety kolem Kurowa a nebo dvou až třídenní sjezd Narwy na celé délce parku. 0,0 km Suraż Malé městečko rozprostírající se po obou březích řeky. Archeologické výzkumy se zde datují na konec 19. století, kdy vykonal první vykopávky Zygmunt Gloger. Další pocházejí z 30. let 20. století a jsou zásluhou místního zemědělce a amatérského archeologa Władisława Litwińczuka. Ten zde objevil neolitické nástroje. Podrobné výzkumy pod vedením archeologa Grodna byly přerušeny začátkem války. K dalším došlo až v 60.letech, kdy Litwińczuk na vlastním pozemku objevil kostěné předměty, úlomky keramiky a kamenné nástroje. Władisław Litwińczuk založil soukromé archeologické muzeum, které v současné době vede jeho syn Wiktor. Ve sbírkách jsou neolitické nádoby, staré náhrobní desky z různých období, keramika, nářadí a předměty z kostí, kly vyhynulých zvířat, kovové výrobky, numizmatika, etnografické předměty a staré dokumenty. Navíc si zde můžeme prohlédnout maketu starodávného zámku. Ve městě se zachovala středověká tvrz a katolický kostel. V Surażi je možné zakoupit vstupenky do parku. Je zde také tábořiště pro kajakáře. Trasa sjezdu vede hlavním korytem. Nejdříve plujeme levou stranou údolí, kde máme po obou stranách zanikající říční ramena. Později v blízkosti Łap Szołajd a Witów zatáčíme vpravo. 10,0 km Uhowo Velká vesnice na pravém břehu Narwy. Byla založena ve středověku na přelomu 13. a 14. století. Osada byla popisována různými názvy: Huhowo, Hugowo, Ugowo, Uho. Současný název pochází asi z ruského slova ług, čili louka. Farnost v Uhowě vznikla v polovině 17. století, první kostel byl postaven v roce 1763. Ten současný sv. Vojtěcha je postaven v neogotickém stylu a pochází z roku 1919. V domě kultury je umístěna galerie Narwiańska Włodzimierza Puchalského, která prezentuje kultzurní a přírodní hodnoty Doliny Górnej Narwi. V obci najdeme také železniční stanici, půjčovnu kajaků na pláži Centra tělesné kultury nebo u firmy Kaylon, která se zabývá organizací sjezdů na kajaku, půjčováním a transportem kajaků a kánoí. Na nocleh můžeme zůstat na pláži a nebo asi 300 m za vesnicí u nevelkého lesíka. V Uhowě míjíme dva mosty. Železniční na trase Warszawa – Białystok a silniční. Hlavní říční tok vede rovně. Je možné zabočit vlevo (mezi mosty hned za silničním) a jet jinou cestou. Obě se setkají nedaleko vísky Łupianka Stara, kde se nachází velké jezero vytvořené řekou, je to místo výskytu zajímavých ptačích druhů. 15,0 km Bokiny Obec ležící na levém břehu Narwy, která v okolí vytváří mnoho ramen a rozlivů. V blízkosti moderního kostela z roku 1965 je výborný výhledový bod, tzv. Góra Wapniarka. V obecní škole je sezónní mládežnická ubytovna. Za obcí míjíme další mosty. 20,0 km Topilec Obec na pravém břehu, ve které najdeme pravoslavnou svatyni św. Mikołaja Cudotwórcy. Nejstarší zmínka o místní farnosti pochází z roku 1545. Stavba současné svatyně byla dokončena v roce 1872. V roce 1890 byla postavena kamenná ohrada. V roce 1915 byly schovány kostelní zvony, které nebyly do dnes nalezeny, zůstalo pouze srdce největšího z nich. V roce 1979 byla provedena vnější oprava kostela a v roce 1991 byly opraveny interiéry. Ny vých. okraji obce je hřbitov založený na přelomu 18. a 19. století. A uprostřed obce je zdevastovaný válečný hřbitov z r. 1915. V Topilci se nachází také velký komplex rybníků. Za vesnicí je na pahorku v blízkosti borového lesa vhodné místo k utáboření. 27,0 km Kolonia Topilec Zde se nachází ohrazené tábořiště vybavené vyhlídkovou věží, místem na rozdělání ohně a WC. Když si vybereme levou stranu řeky, plujeme hlavním korytem, uvidíme po cestě pahorky Mórawiniec a Maliniak. Když zatočíme vpravo, do některého z ramen řeky, doplujeme do obce Izbiszcze. Je to ale výprava pro osoby, které tento terén dobře znají a nebo pro plavbu s průvodcem. 35 km Waniewo Historické město na levém břehu Narwy, které bylo založeo na přelomu 14. a 15. století. Za obou světových válek byla obec silně poničena. Zachovala se urbanizační struktura města z 16. století. S náměstím a dvěma rovnoběžnými ulicemi. Kostel z r. 1887 byl zničen za 2. sv. války. Byl obnoven v roce 1951. V jeho blízkosti se nachází zvonice z roku 1880 a fara, hřbitov s kamennou kapličkou a zajímavými náhrobky. Není znám osud hradu postaveného na ostrově uprostřed řeky, stopou po něm je pravděpodobně tvrz Zamczysko. V obci je možnost noclehu, můžeme si pronajmout i loďky pichówky. Z Waniewa si můžeme vybrat dvě různé cesty do Kurowa, sídla správny NPN, nebo do obce Śliwno na opačném břehu řeky. Je možné tam doplout z Waniewa kanálem s částečně zaroslou hladinou. Osobám, které neznají terén se doporučuje využít průvodce. Śliwno První zmínka o této obci pochází ze 17. století, kdy patřila rodu Wilkanowských. Vznikla tady rezidence, jejímž centrálním bodem byl palác a park, hospodářské budovy a tři vodní kanály. Tento majetek byl zničen za 1. sv. války. V roce 1932 zde byl postaven dřevěný kostel, který fungoval do roku 1963. Do dnešního dne se nezachoval žádný z těchto objektů. Ani stromy v parku. Ale zachovala se síť kanálů. V Śliwně jsou dva statky, provádějící agroturistiku. Jejich majitelé se zabývají kvašením okurek a zelí. U řeky je místo vhodné k postavení stanu a koupaliště. Když si vybereme pravé rameno, můžeme odtud doplout do Kruszewa, plout krásným zalesněným kanálem a spojit se s hlavním korytem v blízkosti tzv. strženého mostu. Když si vybereme trasu do Kurowa, plujeme z Waniewa hlavním korytem, rameno vedoucí ke správě parku je značené. 40,0 km Kurowo Dvůr, ve kterém se nachází sídlo správy Narewského národního parku leží v krásném parku s mnoha přírodními památkami. Uvnitř je expozice přírody a kultury regionu. Je tu také tábořiště s místem na ohniště a toaletami. U řeky Kurówky je půjčovna kajaků. Můžeme tu koupit také publikace a vstupenky do parku. Když plujeme po proudu, dojedeme po nějaké době do blízkosti strženého mostu. Je doporučováno dorazit do reduty Koziołek.
Vodácká cesta nedaleko Kurowa (http://www.ga.com.pl) 45,0 km Reduta Obranná reduta má tvar nepravidelného sedmiúhelníku o stranách několika desítek metrů a výšce 1,5 m nad terénem. Vojenské operace, se kterými je spojováno vybudování Koziołka je švédská potopa. Obsazení Tykocina Švédy přetnulo Polákům vážný komunikační stezku spojující Litvu s královstvím. Podle válečných historiků je to jediný takový objekt dávného opevňovacího stavebnictví. 47,0 km Radule Obec na pravém břehu Narwy, je zde moderní kostel z roku 1986. V její blízkosti vede silnice Warszawa – Białystok, u které je benzínová stanice a grill bar. 50,0 km Rzędziany Šlechtická obec založená v 15. století rodem Żędzianů, zmíněná v díle „Ohněm a mečem“ H. Sienkiewicze. Je tu jeden z jezů. Za jezem je úsek údolí, kde probíhají revitalizační procesy. Plavbu můžeme zakončit v agroturistickém statku. W Rzędzianach končí území Narewského národního parku. Pěší stezky Vzhledem k tomu, že je území Narewského národního parku položeno v nivě řeky, nebyly zde vyznačeny pěší turistické stezky. Ale značené trasy probíhají okrajem parku. Cesta Włodzimierza Puchalskiego – 41 km, červená Łapy Osse – Płonka Kościelna – Łupianka Stara – Bokiny – Wólka Waniewska – Jeńki – Waniewo – Kurowo – Pajewo – Jeżewo Stare. Cesta věnovaná památce vynikajícícho fotografa, tvůrce přírodovědných filmů a propagátora přírody okolí řeky Narew - Włodzimierza Puchalského. Po cestě jsou např. železničářská osada v Łapach Osse, kostel se zázračným obrazem Matky Boží w Płonce Kościelné, dokonalý vyhlídkový bod na údolí Narwy blízko Bokin a sídlo správy NPN v Kurowě. Cesta Zygmunta Glogera – 47 km, zelená Nowosiółki – Choroszcz – Ruszczany – Rogowo – Pańki – Rzędziany – Leśniki – Sanniki – Tykocin – Jeżewo Stare. Cesta je věnována památce Zygmunta Glogera, známého etnografa, historika z Jeżewa Starého. Na této stezce je možné vidět Choroszcz s rezidencí Branických, Tykocin s Velkou synagogou, kostelem a ruinami sídla Zygmunta Augusta. Trasa vede částečně podél hranice NPN a teké přes jez na řece. Cesta Nadnarwiańska – 35 km, žlutá Białystok Nowe Miasto – Księżyno – Trypucie –Zawady – Topilec – Izbiszcze – Śliwno – Kruszewo – Pańki. Vede z Białystoku na okraj NPN a dále podél obcí na pravém břehu řeky. Po cestě je kostel a historický hřbitov v Topilci, tábořiště a vyhlídková věž v kolonii Topilec Szlak Włókniarzy (Cesta pláteníků) – 68 km, modrá Stabla – Doktorce – Zawyki – Suraż – Borowskie Żaki – Turośń Dolna – Markowszczyzna – Niewodnica Kościelna – Kościuki – Choroszcz – Żółtki – Dzikie – Fasty. Vede do míst spojených s počátky textilního průmyslu v tomto regionu. Výchova Ekologická výchova se v NPN provozuje zejména díky správě parku, která má sídlo v Kurowě, v historickém dvoře vybudovaném koncem 19. století. Uvnitř je nevelká expozice o krásách přírody a kultury této oblasti, která je rozdělená na tři části: Říční údolí, Bobři a Rybářství. Okolo dvora se nachází terénní výchovný okruh. Školním skupinám je doporučeno zúčastnit se terénních exkurzí, v jejichž průběhu se děti učí poznávat vodní rostliny a zvířata a popisovat základní vlastnosti vody. Člověk a údolí řeky Narew Narew, stejně jako mnoho jiných řek, se stala osou místního osídlení. Ryby byly potravou, řekou bylo transportováno dřevo z Bělověžského pralesa do jiných regionů Polska. Přirozené využívání přírodního bohatství po mnoho století vytvořilo symbiózu mezi obyvateli údolí a přírodou. Trávy kosené na loukách, které byly na jaře pravidelně zalévány povodní, dovolovaly chovat koně a dobytek. Systematické kosení luk vytvořilo ideální podmínky pro hnízdění ptactva. Metody rybaření se prakticky nezměnily dodnes. Některé způsoby lovu ryb jsou už ale zakázány. V současné době je ale dovolen už jen amatérský lov ryb použitím udice. Omezování systematického kosení luk a jejich spásání vedlo k expanzi rákosu. Po ukončení vegetačního období je získáván a používán k exkluzívnímu pokrývání střech, hlavně v západní Evropě. Kosení rákosu představuje alternativní zdroj financí pro obyvatelstvo, které se živilo rybářstvím (ještě před zákazem komerčního lovu). Protože se na pokrývání střech hodí výhradně jednoroční rákos a některé louky byly mnoho let zarostlé, někteří lidé vypalováním připravují terén k využití. To už ovšem bývá pro přírodu škodlivé. Požáry způsobují nevratné ztráty mezi bezobratlými a drobnými savci a ptáky a ohrožují lidská obydlí. Spojení gmin horního toku Narwy V roce 2000 bylo založeno „Stowarzyszenie Gmin Górnej Narwi“ (sídlo Łapy), které si bere za cíl integraci činností v oblasti ochrany přírody a popularizaci přírodních hodnot regionu. Jeho hlavními cíli jsou:
Součástí tohoto spojeníjsou gminy: Narew, Narewka, Wyszki, Poświętne, Suraż, Juchnowiec, Turośń, Kościelna, Łapy, Sokoły, Kobylin Borzymy, Choroszcz, Tykocin, Zawady, Krypno a Knyszyn. Byla navázána spolupráce s různými vládními a nevládními organizacemi, ke kterým patří např. Narwiański Park Narodowy nebo Severopolský spolek na ochranu ptáků. Životní
prostředí vojvodství Podlasie patří k nejméně znečištěným v Polsku. Malé
čistírny odpadních vod se stávají běžnou součástí života na vesnici a
žnačně přispívají k ochraně řeky Narew. Je nutné myslet na to, že
kvalita prostředí závisí hlavně na nás, musíme ji chránit a to nejen na
území národního parku, ale i v celé této krásné oblasti.
|
||||
|