Dolina Biebrzy (SIDŁO, 2004)

 

Geografická poloha: 53° 13’ – 53° 47’ s.š., 22° 23‘ – 23° 33’ v.d.

Rozloha: 136 900 ha.

Administrativní zařazení: vojvodství Podlasie, okresy Augustów, Grajewo, Łomża, Móńki, Sokółka.

Kritéria BirdLife International: C1, C2, C6.

Formy ochrany přírody: Biebrzański Park Narodowy, Obszar Chronionego krajobrazu (OChK) Dolina Biebrzy 1, Dolina Biebrzy 2, OChK Dolina Narwi, OChK Pojezierze Rajgrodzkie, Ostoja Ramsarska Biebrzański Park narodowy.

Území bylo zařazeno do vládního projektu sítě Natura 2000 jako oblast speciální ochrany ptáků (SPA) Dolina Biebrzy.

 

Charakteristika území

Dolina Biebrzy leží v Biebrzanské kotlině na území Severopodlaské nížiny. Biebrzanská kotlina tvoří rozsáhlé sníženiny, obklopené morénovými vysočinami a fluvioglaciálními rovinami. Je to celkově největší komplex dobře zachovaných nížinných rašelinišť ve střední Evropě. Toto území zahrnuje přírodně nejcennější část tohoto regionu od ústí Sidry po řeku Narew. V Dolině Biebrzy se vytvořily 3 bazény – horní (nad obcí Rutkowszczyna), střední (mezi obcemi Rutkowszczyna a Osowiec) a dolní (mezi Osowcem a ústím Biebrzy do Narwy). Nejdůležitější řekou území je Biebrza – typická nížinná meandrující řeka s mírným spádem, která teče téměř v celé své délce přirozeným korytem. Jejími většími přítoky jsou Sidra, Netta s Augustovským kanálem, Brzozówka, Ełk, kanál Rudzki, Wissa. V minulosti tu byly prováděny meliorační práce, které vedly k celkovému nebo částečnému vysušení velkých partií biebrzanských bažin. V minulosti byly také zahájeny pokusy o vysoušení dolního bazénu, ale nepřinesly žádný výsledek.

Biebrza a její přítoky na dolním toku se na jaře pravidelně rozvodňují a vylévají z koryt. S výlevy řeky je spojeno pásmovité uspořádání rostlinstva, což je nejvíce patrné v dolním bazéně. Pásmo pravidelných a dlouhotrvajících výlevů zahrnuje vlastní nivu řeky Biebrzy s původními koryty. Tyto plochy porůstají různá rákosová společenstva ostřic, zblochanů, rákosu a chrastic. Následující pásmo, které je zaplavováno pravidelně, ale po kratší dobu, zahrnuje zejména rašeliniště, která porůstají vysoké trsy ostřice. Dále se nachází pásmo, které je zaplavováno říční vodou jen zřídka. I přes to jsou tato místa silně zabahněná díky prosakování podzemních vod.

Lesy zde zaujímají přibližně Ľ plochy území.

Biebrzanské močály byly staletí využívány extenzívním způsobem jako louky a pastviny.  I když je zde již řadu let aplikován management útlumu zemědělství na nejvíce podmáčených a nedostupných plochách, které díky sukcesi ve velké míře zarůstají keři a mladým lesem.

Osídlení je v dolině velmi slabě rozvinuto. Koncentruje se hlavně na větších vyvýšeninách, kde existuje možnost zakládat pole.

 

Způsob využití území

Lesy – 26 %, louky a pastviny – 27 %, jiné zemědělské plochy – 15 %, mokřiny – 30 %.

 

Ptáci

V ptačím území Dolina Biebrzy byl potvrzen výskyt minimálně 43 druhů ptáků zmíněných v příloze 1 Směrnice o ptácích. 25 druhů bylo umístěno na seznam ohrožených druhů v Polské červené knize zvířat. Dolina Biebrzy je nejdůležitějším polským a evropským útočištěm rákosníka ostřicového a orla volavého. Největší početnost v Polsku i jednu z největších početností v EU zde má: moták pochop, tetřívek obecný, chřástal polní, bekasina větší, kalous pustovka, chřástal kropenatý a rybák černý. Je to také jedno z nejkvalitnějších hnízdišť rybáka bělokřídlého, ale jeho populace velmi silně kolísá, což je způsobeno změnou hladiny vody v údolí. Přilétají sem hnízdit i další draví ptáci (i když v menších počtech): orel mořský, moták pilich, luňák hnědý a luňák červený. Sporadicky zde zahnízdí také orlík krátkoprstý, orel skalní a orel nejmenší.

 

Tabulka 5: Druhy ptáků, jejichž přítomnost kvalifikuje území Dolina Biebrzy do mezinárodních ptačích území (tzv. kriteriové druhy).

Druh

Status

Rok

Početnost

Kritéria

čáp černý

L

1990 – 1992

24 -26 p

C6

včelojed lesní

L

1991 – 1997

28 – 35 p

C6

moták pochop

L

1991 – 1997

170 – 296 p

C6

moták lužní

L

1997

97 p

C6

orel křiklavý

L

1991 – 1997

40 – 53 p

C6

orel volavý

L

1991 – 2002

10 – 15 p

C1, C6

tetřívek obecný

L

1997 – 2002

150 – 220 m

C6

chřástal kropenatý

L

1991 – 1997

300 – 1500 p

C6

chřástal malý

L

1991 – 1997

27 – 80 p

C6

chřástal polní

L

1991 – 1997

1200 – 2000 m

C1, C2, C6

jeřáb popelavý

L

1989 – 1997

170 – 275 p

C6

bekasina větší

L

1991 – 1997

400 – 480 m

C1, C2, C6

rybák obecný

L

1991 – 1997

42 – 50 p

C6

rybák černý

L

1991 – 1997

200 – 700 p

C6

výr velký

L

1990 – 1997

24 – 35 p

C6

kalous pustovka

L

1997

24 – 25 p

C6

žluna šedá

L

1990 – 1997

70 – 80 p

C6

strakapoud bělohřbetý

L

1990 – 1997

80 – 110 p

C6

rákosník ostřicový

L

2003

2726 – 2742 m

C1, C6

lejsek malý

L

1991 - 1997

250 – 350 p

C6

Data byla získána v rámci polského sčítání rákosníka ostřicového, organizovaného polským spolkem ochrany ptactva (Ogólnopolskie Towarzystwo ochrony ptaków – OTOP) v roce 2003.

 

Tabulka 6: Ostatní druhy ptáků potvrzené na území Doliny Biebrzy v letech 1991 – 2000, uvedené v příloze 1 Směrnice o ptácích.

Druh

Status

Početnost

bukač velký

L

27 – 120 m

bukáček malý

L

7 p

labuť zpěvná

L

0 – 1 p

luňák hnědý

L

0 – 1 p

luňák červený

L

0 – 3 p

orel mořský

L

4 – 6 p

orlík krátkoprstý

L

1 – 2 p

moták pilich

L

2 – 15 p

orel skalní

L

0 – 1 p

orel nejmenší

L

0 – 2 p

jespák obecný

L

2 – 4 p

jespák bojovný

L

2 – 10 f

racek malý

L

0 – 3 p

rybák malý

L

8 p

rybák bahenní

L

1 – 150 p

ledňáček říční

L

0 – 10 p

mandelík hajní

L

0 – 3 p

datel černý

L

150 – 200 p

strakapoud velký

L

75 – 90 p

datlík tříprstý

L

1 p

skřivan lesní

L

150 – 300 p

linduška úhorní

L

40 – 100 p

strnad zahradní

L

50 – 100 p

 
© Copyright 2007 Jaroslav Zámečník. All Rights Reserved.  myfreetemplates.com