Park Krajobrazowy Puszczy Knyszyńskiej (Wrota Podlasia, 2003)

 

Vznikl v květnu roku 1988. Představuje komplex lesů a říčních údolí s rozlohou 74,447 ha. Kolem parku byla vytvořena ochranná zóna o rozloze 52,255 ha. Tímto způsobem park zahrnul prakticky celý Knyszynský prales. Lesy tvoří 82,1 % parku.

K zásadním funkcím PKPK patří ochrana přírody, didaktická činnost, věda, turistika a rekreace. V sídle správy parku se nachází přírodovědná expozice. Z bohatých materiálů může mládež využívat i ke svým diplomovým pracím. V terénu se nachází řada naučných stezek.

Povrch Knyszynského pralesa byl vymodelován v průběhu středopolského zalednění. Nejvyšším bodem je hora sv. Jana (200 m n.m.), nejníže položená místa jsou v údolí Supraślu (okolo 120 m n.m.).

95 % území leží v povodí jediné řeky – Supraśl. Jejími přítoky jsou Słoja, Sokołda, Ploska a Czarna. Na území parku je více než 430 přirozených pramenů.

Knyszynský prales patří geobotanicky k oblasti severské. Je zde patrný přechodný charakter vegetace, charakteristický prolínáním vegetace, typické pro střední Evropu a pro severovýchodní Evropu. Řada rostlin zde má svoji severní hranici výskytu. Typický je boreální charakter lesů se značným podílem smrku. Své severovýchodní hranice výskytu zde dosahuje dub zimní. Flora pralesa čítá 843 cévnatých rostlin, což představuje 38% celé polské flory. Vymírajícími druhy jsou například lýkoveček drobnokališný a violka olysalá. Bohaté je také zastoupení mechů (198 druhů) a lišejníků (280).

Svět zvířat je velmi bohatý. Žije tu více než 150 ptačích druhů. Mezi nimi i druhy vzácné a ohrožené vyhynutím: orli mořští, luňáci hnědí a chřástali polní. Vyskytují se i čápi černí, jeřábi popelavý, včelojedi lesní, orli křiklaví a nejmenší, výři velcí, kulíčci nejmenší, datli tříprstí a bělohřbetí atd. Byl potvrzen výskyt 18 druhů drobných savců. Knyszynský prales se ale může chlubit i výskytem největších polských savců – zubrů. Stádo 25 kusů je jedním z pěti volně žijících stád v Polsku. Atraktivním obyvatelem pralesa je i jelen. Běžní jsou divočáci a srnci. Dravce reprezentují vlci, lišky, mývalové, jezevci, kuny a lasice. Vzácný je rys ostrovid. U říčních břehů žije bobr a ondatra.

Nejcennější území byly vyhlášeny přírodními rezervacemi. Jsou zde následující rezervace: Bahno w Borkach, Budzisk, Chomontowszczyzna, Góra Pieszczana, Jałówka, Jesionowe Góry, Karczmisko, Kozłowy fug, Krasne, Krzemianka, Krzemiane Góry, Kulikówka, Las Cieliczański, Międzyrzecze, Stara Dubina, Stare Biele, Starodrzew Szyndzielski, Surażkowo, Taboły, Wielki Las a Woronicza. Tyto rezervace mají celkem rozlohu 3 750 ha a reprezentují všechny typy ekosystémů.



Kontakty:

Park Krajobrazowy Puszczy Knyszyńskiej
ul. Konarskiego 14
16-030 Supraśl
pkpk@sitech.pl
tel/fax: 085 718-37-85


Zajímavé odkazy:

Wrota Podlasia: http://www.wrotapodlasia.pl/pl/ochrona_srodowiska/ochrona_przyrody/parki_krajobrazowe/pkpk_igo.htm
Wikipedie: http://pl.wikipedia.org/wiki/Park_Krajobrazowy_Puszczy_Knyszy%C5%84skiej
Supraśl: http://www.suprasl.com.pl/

 
© Copyright 2007 Jaroslav Zámečník. All Rights Reserved.  myfreetemplates.com