![]() ![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bagno Wizna (SIDŁO, 2004)
Geografická poloha: 53° 05’ – 53° 14’ s.š., 22° 16’ – 22° 37’
v.d.
Charakteristika území IBA zahrnuje velké rašeliniště, nazvané Bagno Wizna. Tvoří čtvrtý výběžek Biebrzanské kotliny od jihu. Od biebrzanských mokřin ji dělí náplavový kužel řeky Narew. Na severozápadě IBA sousedí s Kolnenskou vysočinou a na jihu a východě ji ohraničuje Wysoczyzna Wysokomazowiecka. Bagno Wizna tvoří rozlehlou, 10km širokou, plochou a silně zařašelinovanou sníženinu terénu, jejímiž severními okraji teče Narew, typická nížinná řeka s pomalou rychlostí toku. Místy je toto území přerušováno vyvýšeninami různého původu. Největší taková vyvýšenina s minerálním podložím (cca 15 km2) se nachází v severovýchodní části území. Ostatní vyvýšeniny jsou značně menší. Hydrologicky se Bagno dělí na dvě části. Na nivu řeky Narew, vytvářenou říčními vodami při povodních a druhou část rašeliništní, která vznikla vlivem silných průsaků podzemních vod. Niva řeky Narew o šířce 1 - 2,5 km a rozloze cca 35 km2 tvoří severní část území podél Narwy. Za ústím Biebrzy má přírodní charakter – řeka teče vlastním meandrujícím korytem, zatímco výše proti proudu byla Narew zregulována. Celá niva je pravidelně zaplavována povodňovými vodami. To bývá charakterizováno ukládáním aluviálních vrstev. Na severovýchod od rašeliniště je povodňová hráz. Nivní flora je poměrně pestrá, pahorky porůstají traviny mnoha druhů. Mělčí sníženiny zarůstají rákosem, v těch hlubších roste ostřice i rákos. Rašeliniště zaujímají asi 70% rozlohy IBA. Byly ale kompletně zmeliorovány v 60. letech minulého století pro potřeby zemědělství. Nicméně jejich západní část je pravidelně zaplavována říčními vodami. Ve východní části leží neveliké Malszewské jezero (85 ha). Toto jezero je silně zaneseno, takže není hluboké. Většina území je zemědělsky využívána. Jsou to pastviny i louky určené ke kosení trav. Na vyvýšených plochách najdeme i ornou půdu. Z lesů zde převládají vysazené olšiny a březiny, které jsou středního stáří. Místy, zejména v okolí Pniewa, se vyskytují větší plochy starých porostů dubů. Za hranicí dosahu povodňových vod rostou i jehličnaté lesy, zejména borové. Osídlení uvnitř IBA Bagno Wizna je jen málo rozvinuté. Největší osadou jsou Grądy-Woniecko. Největší obcí v okolí je starobylé město Wizna, od kterého dostalo toto území svůj název. Způsob využití území Lesy a dřevní porosty – 1 %, louky a pastviny – 90 %, jiné zemědělské plochy – 1 %, mokřiny (včetně starých říčních koryt) – 8 %. Ptáci V IBA Bagno Wizna byl potvrzen výskyt alespoň 37 druhů ptáků zmíněných v Příloze 1 Ptačí směrnice. Početnost 9 druhů splňuje kritéria pro vyhlášení IBA BirdLife International. Navíc bylo 17 druhů zapsáno do Červené knihy zvířat Polska jako ohrožené. Bagno Wizna je jedním z polských nejdůležitějších hnízdišť motáka pochopa, chřástala kropenatého, chřástala polního, jespáka bojovného, bekasiny větší, rybáka malého, rybáka bahenního a r. černého a také rákosníka ostřicového. Početnost posledního zmíněného druhu značně kolísá. V letech 1989-1998 činila 40-69 zpívajících samců. Naproti tomu v roce 2003 měl tento druh rekordně nízkou početnost 7-9 zpívajících samců. Tabulka 3: Ptačí druhy, jejichž početnost kvalifikuje IBA Bagno Wizna na mezinárodní ptačí území (tzv. kritériové druhy).
Tabulka 4: Ostatní druhy ptáků uvedené v příloze 1 Ptačí směrnice, potvrzené v IBA Bagno Wizna v letech 1991-2000.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|