![]() ![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Puszcza Knyszyńska (SIDŁO, 2004)
Geografická poloha: 53° 03‘ – 53° 35‘ s.š., 22° 54‘ – 23° 55‘ v.d.. Rozloha: 117 500 ha. Administrativní zařazení: vojvodství Podlasie, okresy: Bialystok, Mońki, Sokółka. Kritéria BirdLife International: C6. Formy ochrany přírody: Park Krajobrazowy Puszczy Knyszyńskiej (73 094,0 ha). Přírodní rezervace: Bahno w Borkach (113,7 ha), Góra Pieszczana (220,1 ha), Jałówka (277,0 ha), Jesionowe Góry (376,6 ha), Karczmisko (16,6 ha), Kozłowy fug (139,0 ha), Krasne (85,2 ha), Krzemianka (230,9 ha), Krzemienne Góry (73,6 ha), Las Cieliczański (370,6 ha), Międzyrzecze (249,9 ha), Stara Dubina (33,7 ha), Stare Biele (255,7 ha), Surażkowo (134,1 ha), Wielki Las (129,3 ha), Woronicza (133,8 ha), Nietupa (237,7 ha), Skarpy Ślesińskie (13,8 ha), Taboły (307,9 ha), Chomontowszczyzna (234,42 ha). Obstarý Chronionego Krajobrazu: OChK Dolina Narwi, OChK Wzgórza Sokolské. Toto území bylo zařazeno do vládního projektu sítě Natura 2000 jako území speciální ochrany ptáků – Puszcza Knyszyńska.
Charakteristika území Území zahrnuje takřka celou plochu Knyszynského pralesa – kompaktního lesního komplexu rozkládajícího se na sever a východ od Bialystoku. Prales leží v Białostocké vysočině. Puszcza Knyszyńska pokrývá fragment ledovcové vysočiny s rozmanitým zvlněným terénem, kterou protínají údolí malých řek a potoků. Na mnoha místech se vyskytují větší terénní deprese s charakterem kotlin. Místní výškové rozdíly dosahují 80 m a nejnižší z nich překračují 210 m n.m (podél čelné morény). Převažují zde půdy bělicové, zatímco hnědozemě se vyskytují pouze místy. Ve sníženinách kotlin jsou různé typy bahenních půd. Hlavní řekou pralesa je Supraśl – pravý přítok řeky Narew. Vlévají se do ní Słoja, Sokołda, Ploska, Czarna a početné menší toky. Říční údolí jsou poměrně široká, převážně odlesněná a extenzívně využívaná jako louky a pastviny. Na okrajích dolin jsou častá prameniště, která zásobují malé potoky. V dolinách a kotlinách se vyvinuly všechny typy rašelinišť. Většina z nich byla částečně nebo kompletně vysušená, ale některé, zvláště v údolích menších toků a pánvích a v místech lokálních povodní, se zachovaly v přirozeném stavu. V lesích převažují bory a smrkové bory severského charakteru. Vyvinul se zde samostatný ekotyp borovice nazývaný borovice supraská (Sosna supraska). Je vysoká s malou korunou a v minulosti byla ceněna v lodním stavebnictví. Podmáčené lesy zabírají relativně malou rozlohu v severní části pralesa. V terénních sníženinách rostou olšovo-jasanové lesy a olšiny a místy také severské smrčiny na rašeliništích a bahenní bory. Početnými zástupci flory jsou boreální druhy a glaciální relikty. Na ochranu nejlépe zachovalých lesních fragmentů byly vytvořeny přírodní rezervace. Osídlení se soustřeďuje převážně do říčních údolí. Kolem osad vznikla pole různé velikosti. Uvnitř tohoto území leží pouze dvě městečka – Czarna Białostocka a Supraśl.
Využití území Lesy – 72 %, louky a pastviny – 12 %, jiné zemědělské plochy – 15 %, ostatní – 1 %.
Ptáci Na zemí Knyszynského pralesa byl potvrzen výskyt 33 hnízdících druhů ptáků zmíněných v příloze 1 Směrnice o ptácích. Početnost 9 druhů splňuje kritéria pro vytvoření ptačího území Birdlife International. 15 druhů bylo navíc zapsáno v Polské knize zvířat do kategorie ohrožených. Puszcza Knyszyńska je jedním z nejvýznamnějších útočišť včelojeda lesního, orla křiklavého, jeřábka lesního, datla černého a lejska malého.
Tabulka 19: Ptačí druhy, jejichž početnost kvalifikuje Knyszynský prales mezi mezinárodní ptačí území (kritériové druhy).
Tabulka 20: Ostatní druhy ptáků zmíněné v Příloze 1 Směrnice o ptácích, potvrzené v ptačím území Puszcza Knyszyńska v letech 1989 – 1995.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|