Území, kde se vyskytuje nejvíce občanů polské národnosti, se nazývá Těšínské Slezsko, rozprostírají se na území okresů Karviná a Frýdek-Místek a jehož správním centrem je město Český Těšín. Těšínské Slezsko se vyznačuje specifickým historickým vývojem, kde se prolínaly české i polské vlivy a před 2. světovou válkou i výrazný vliv německý. V české části Těšínska dodnes hraje významnou úlohu polská národnostní menšina.

V době, než území Těšínska připadlo Československu, zde žilo více občanů hlásících se k Polské národnosti. Od roku 1920 ovšem počet Poláků klesal a Češi začínali početně výrazně převyšovat občany polské národnosti. Při dalším sčítání v roce 1930 žilo na území českého Těšínska již o 20 % více Čechů než Poláků. Velkým zlomem v národnostním složení byl rok 1939, kdy se při nacistickém sčítání lidu výrazně ztenčil počet Čechů. V tomto období se hlásilo k české národnosti asi 44 500 lidí, zatímco k polské národnosti se hlásilo o 7 000 lidí více. Tato změna byla způsobena přijetím slezské národnosti velkého počtu obyvatel Těšínska a také nuceným či dobrovolným odchodem asi 30 000 obyvatel české národnosti po říjnu 1938, kdy území nakrátko (do 31. 8. 1939) bylo zabráno polským vojskem. Od konce druhé světové války sledujeme vzestupný trend nárůstu počtu obyvatel české národnosti na území Těšínska.

Údaje z posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 nebyly dosud definitivně zveřejněny, jsou k dispozici pouze data předběžná a neúplná, takže následující prezentace národnostních poměrů v České republice je uvedena pouze k roku 2001. Statistická data budou neprodleně po jejich definitivním zveřejnění doplněna.

Tab. č. 1: Národnostní složení Těšínska ve sčítání lidu (1880-2001) Zdroj:

Obr. č. 1: Poláci a Češi na Těšínsku v letech 1880 - 2001 Zdroj:

Obce s největším podílem polského obyvatelstva a jejich porovnání z let 1950 a 2001 uvádí tab. č. 2.

Tab. č. 2: Obce s největším podílem polského obyvatelstva v letech 1950 a 2001

Rok 1950			Rok 2001
pořadí	obec	% Poláků	pořadí	obec	% Poláků
1.	Košařiska	75,3	1.	Hrádek	42,9
2.	Milíkov	64,1	2.	Milíkov	41,2
3.	Albrechtice	61,3	3.	Košařiska	39,9
4.	Hrádek	59,3	4.	Vendryně	35,5
5.	Vendryně	54,7	5.	Bukovec	33,7
6.	Bocanovice	54,4	6.	Dolní Lomná	31,3
7.	Stonava	52,8	7.	Bocanovice	31,1
8.	Dolní Těrlicko	52,7	8.	Bystřice	30,1
9.	Horní Suchá	52,6	9.	Ropice	29,1
10.	Životice	52,2	10.	Horní Lomná	28,6

Zdroj:

V roce 1950 mělo všech deset uvedených obcí s největším podílem polského obyvatelstva nadpoloviční většinu. Například v obci Košařiska tvořili Poláci až 75 % obyvatel, v Milíkově a Albrechticích jich bylo více než 60 %. Ve stejném roce nejpočetnější obcí byla Karviná s 11 521 obyvateli, tj. 33 % podílu všech obyvatel města viz tab. č. 3).

V roce 2001 žilo nejvíce Poláků ve městě Třinec (6 901), tj. 16,9 %. Naproti tomu největší podíl obyvatel polské národnosti byl zaznamenán v obci Hrádek - 42,8 % (751 obyvatel).

Tab. č. 3: Obce s největším počtem osob polské národnosti v letech 1950 a 2001

Rok 1950					Rok 2001
pořadí	obec	Poláci	celkem	% Poláků	pořadí	obec	Poláci	celkem	% Poláků
1.	Karviná	11 521	35 256	32,7	1.	Třinec	6 901	41 322	16,7
2.	Třinec	5 389	15 614	34,5	2.	Karviná	5 081	64 761	7,8
3.	Orlová	3 526	20 444	17,2	3.	Český Těšín	4 165	28 737	14,5
4.	Stonava	2 501	4 740	52,8	4.	Havířov	2 823	87 703	3,2
5.	Horní Suchá	2 166	4 120	52,6	5.	Bystřice	1 494	5 016	29,8
6.	Dolní Suchá	1 743	7 518	23,2	6.	Vendryně	1 347	3 772	35,7
7.	Vendryně	1 705	3 117	54,7	7.	Jablunkov	1 234	5 920	20,8
8.	Bystřice	1 651	3 790	43,6	8.	Orlová	1 133	36 263	3,1
9.	Český Těšín	1 424	12 693	11,2	9.	Horní Suchá	975	4 423	22,0
10.	Jablunkov	1 408	4 811	29,3	10.	Albrechtice	946	4 071	23,2

Zdroj:

Následující graf ilustruje dvě zajímavé tendence. Nejsilnější národnostní menšina pomalu ztrácí na početnosti. Naopak součet ostatních menšin neustále roste. V roce 2001 byly na tom obě kategorie podobně, výjimkou byl rok 1991. Tehdy se poprvé objevila možnost přihlásit se k národnosti slezské a moravské. Tento trend ovšem nevydržel dlouho a při dalším sčítání již měl malý vliv na celkové výsledky.

Obr. č. 2: Početnost Poláků vůči součtu ostatních menšin na Těšínsku v letech 1950-2001 Zdroj:

Jinou ilustraci nežli národností poměry pro území České republiky jsou záznamy o cizincích, kteří vesměs pracují v českých firmách (celkem 18-20 tisíc podle příslušného roku). Z následující mapy č.1 z roku 2005 vidíme, kterak se cizinci se státním občanstvím Polska vyskytují v řadě pohraničních okresů na severu republiky, nejvíce v okresech Liberec, Trutnov, Náchod, Ostrava, Karviná a Frýdek Místek. Z vnitrozemských okresů pozornost zasluhují okresy Mladá Boleslav, kde prim v zaměstnávání polských občanů hraje Škoda-Auto Mladá Boleslav a hlavní město Praha.

Obr. č. 3: Rozmístění cizinců se státním občanstvím Polska v okresech České republiky - k 31.12.2005 Zdroj: 3

Aktuálnější data z posledního sčítání obyvatel nám potvrzují výskyt velkého množství cizinců v příhraničních krajích resp. okresech České republiky. Z celkového počtu 19 058 obyvatel polské národnosti na území České republiky, jich 5274 (tedy 27,7 %) žije v kraji Moravskoslezském. Druhé místo s nejvyšším počtem polských občanů je v hlavním městě Praha - 2 489 (tedy 13 %) a ve Středočeském kraji - 2 411 (13 %). V Královehradeckém kraji se vyskytuje 1 911 obyvatel polské národnosti. Okresem s nejvyšším počtem Poláku je okres Karviná (3 349) a okres Ústí nad Orlicí (969) následovaný okresem Frýdek - Místek (796) a okresem Trutnov (665).

---

Kongres Poláku v České republice

(Kongres Polaków w Republice Czeskiej)

Jedná se o zastřešující organizací polské národnostní menšiny v České republice. Největší organizací sdruženou v Kongresu je Polský kulturně-osvětový svaz v České republice (PZKO).

Kongres má dva hlavní úkoly:

• koordinuje aktivity všech organizací polské národnostní menšiny v Česku
• zastupuje polskou národnostní menšinu v jednání s vládou ČR

Kongres vznikl 3. února 1990 v Českém Těšíně jako "Rada Poláků" (Rada Polaków) a na Kongres Poláků v České republice byl přejmenován v roce 1991.

Jednou z hlavních činností Kongresu Poláků v ČR je vydávání novin Głos Ludu (www.glosludu.cz) a také knížek autorů píšících polsky v ČR. Kongres Poláků provádí Dokumentační činnost, kdy shromažďuje dokumenty a archiválie dotýkající se historie vzájemného soužití Poláků a Čechů a dokumentuje aktivity Poláků žijících v České republice. Další z aktivit je organizace kulturních akcí, setkání mládeže, kulturní festivaly, od roku 2003 organizuje anketu Tacy jesteśmy - prezentující dosažené úspěchy, články i kulturní počiny polské národnosti v ČR. Jako organizace dbající o rozvoj zájmů obyvatel polské národnosti v ČR zastřešuje 28 polských organizací a jejich představitelé tvoří Radu představitelů (Rada Przedstawicieli).

Výkonným orgánem (Organem wykonawczym) Kongresu Poláků je 9ti členná Rada Kongresu Polaków, které předsedá dr. Józef Szymeczek, víceprezidenty jsou Rudolf Moliński a Tomasz Pustówka.

Odkaz na webovou stránku: http://www.polonica.cz/

Polský kulturně-osvětový svaz v České republice

(Polski Związek Kulturalno-Oświatowy w Republice Czeskiej)

Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, známý též pod zkratkou polského názvu PZKO, je, spolu s Kongresem Poláků v české republice, hlavní organizací polské národnostní menšiny v ČR a současně největší organizací Poláků v Česku. PZKO vzniklo v roce 1947. Vznik je mimo jiné i důsledkem mezivládní smlouvy mezi tehdejším Československem a Polskem (Smlouva o přátelství a vzájemné pomoci), kdy součástí této dohody byl dodatkový protokol, upravující na základě principu vzájemnosti práva polské menšiny v Československu. Jedním z práv obsažených v tomto dodatkovém protokolu bylo i právo ustavit Sdružení polské mládeže a Polský kulturně-osvětový svaz, který se tak v roce 1947 i ustavil. Obnovení předválečných polských organizací nebylo úřady povolováno. V dobách socialismu byla PZKO dlouhá desetiletí jedinou organizací sdružující Poláky v Československu a život polské menšiny se odvíjel v rámci této organizace, dotované státem, ale umožňující pouze kulturní a zájmovou uměleckou činnost. Politické oživení v 60. letech 20. století se dotklo i PZKO. Polská menšina v Československu usilovala o přetvoření PZKO v orgán své politické reprezentace, ale po potlačení Pražského jara a v důsledku invaze vojsk do tehdejšího Československa (včetně vojsk polských), PZKO vyvíjelo výlučně kulturní a zájmovou činnost polské menšiny. V roce 1989 převzal zastupování polské menšiny Kongres Polákůl v České republice, který vznikl v roce 1990. PZKO se i nadále orientuje především na kulturní a osvětovou činnost.

Cílem PZKO je zachování etnické identity Poláků v Česku. Má formu občanského sdružení fyzických osob, právní subjektivitu a působí na celém území Česka. Sídlem ústředních orgánů je Český Těšín.

---

Zdroje:

1. Poláci na Těšínsku [online]. 1. vyd. Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009 [cit. 2013-01-24]. ISBN 978-80-87381-00-7. Dostupné z: http://www.polonica.cz/content/Polaci%20na%20Tesinsku.pdf
2. http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/beskydy-cz/historie-beskyd/historie-tesinska/
3. http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/57004CD28D/$File/c01m9_POL_okres.pdf