Členství v mezinárodních organizacích

menu / socioekonomická geografie / členství v mezinárodních organizacích

Polsko je členem nejvýznamnějších mezinárodních organizací, podobně jako ČR. Je zakládajícím členem OSN; aktivně se podílí na práci organizace a jejich agencií, mj. v rámci mírových misí. Je členem EU (v druhé polovině roku 2011 převezme předsednictví v Radě EU), NATO,OECD, WTO, Schengenské zóny. Aktivně pracuje jako člen OBSE, ve Varšavě má sídlo kancelář ODIHR i Stálý sekretariát Společenství demokracií. Z evropských agentur ve Varšavě sídlí FRONTEX.

  • V rámci regionu je členem Visegrádské skupiny, SEI a Rady států Baltského moře
  • Evropská unie (EU - vstup 2004)
  • Severoatlantická aliance (NATO - 1999)
  • Organizace Spojených národů (OSN - 1949)
  • Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE -1995)
  • Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD - 1996)
  • Rada Evropy (RE - 1991)
  • Mezinárodní měnový fond (MMF/IMF - 1986)
  • Světová obchodní organizaci (WTO - 1995)
  • Světová banka (WB - 1986)
  • Společenství demokracií - (CD - 2000)
  • Visegrádská skupina a Mezinárodní visegrádský fond (V4 - 1991)
  • Středoevropská iniciativa (SEI - 1991)
  • Rada baltických států (BSS - 1992)
  • Výmarský trojúhelník (W3 - 1991)

Účast Polské repuliky v mnohostranných smlouvách a dohodách je do značné míry totožná s účastí v mezinárodních organizacích.

Mezi nejvýznamnější mnohostranné dohody, které PR podepsalo, lze zařadit především přistoupení země k NATO a EU. K významnějším dále patří například:

  • Římský statut Mezinárodního trestního tribunálu (2001)
  • Protokol z Kjótó k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (2002)

Česká republika a Polská republika postupně deklarovaly svůj zájem na co nejlepších bilaterálních vztazích, jejichž vývoj se od standardní sousedské a přeshraniční spolupráce přesunul k velmi blízké spolupráci při hájení zahraničněpolitických zájmů obou zemí (k euroatlantickému procesu, k procesu evropské integrace, jakož i regionální spolupráci). K vysoké úrovni česko-polského vztahu přirozeně vede zeměpisné sousedství, snadno překonatelná jazyková bariéra či oboustranný akcent na pozitivní momenty vztahu v dějinách.

Odrazem intenzivní spolupráce je také hojný počet bilaterální smluv, který dosahuje téměř jedné stovky (kompletní výčet smluv je k dispozici na Mezinárodněprávním odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Mezi významnější z nich patří například:

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PR o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PR o přeshraniční spolupráci (1994)
  • Smlouva mezi ČR a PR o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000)


Zdroj: http://www.businessinfo.cz/