Wisła

menu / socioekonomická geografie / Wisła

Vojvodství: Slezské (śląskie)

Powiat: cieszyński

Počet obyvatel: 11 233 (stav k 31. 12. 2010)

Rozloha: 110,2 km2 (z toho 19 % orná půda, 74 % lesy)


Centrum Wisły leží v nadmořské výšce 430 m, okolní hřbety převyšují okolí o 300 až 600 m. Nejvyšší vrchol je Barania Góra (1 220 m n.m.) a významným vrcholem je Stozek Wielki (978 m n.m.). Z spramenů na Baraní Gore vytékají zdrojnice Wisly, Černá a Bílá Wiselka, po soutoku s vodním tokem Malinka vytváří Wislu.


Historie osídlení

Historie osídlení Wisły se datuje na přelom 16. a 17. století, kdy se zde usadili první osadníci. Jednalo se o dřevorubce a lesníky pracující na příkaz těšínských knížat, kteří zabezpečovali plivové dřevo pro potřeby zámku v Těšíně. Souběžně osídlovali toto území Valaši, kteří přineli s sebou kulturu pastevectví a salašnictví se brzy stalo základním atributem života místních obyvatel.

Wisła od svého založení měla pozici sídla feudílně svázaného s Cieszynem. Prní písemná zmínka o obci pochází z roku 1615, roku 1643 z iniciativy kněžny Elżbiety Lukrecji Cieszyńskiej bylo nové sídlo zapsáno do urbáře Knížectví Těšínského. Tehdy obývalo obec 30 osadníků. Njestarší księga gruntowa Wisły je z roku 1644 a obsahuje informace o zamknięciu dřevěného evangelického kostela, což může být svědectvím toho, že od samého počátku byla Wisła protestantská. Od poloviny 17. století se počet obyvatel zvyšoval, mimo jiné i proto, že se zde usídilo mnoho protestantů pronásledovaných katolickou církví. Církevním patentem Josefa II. (z roku 1783) byla rovná práva udělena i protestantům, což umožnilo postavení kostela. Rozvoji Wisly přispělo i vybudování komunikace spojující ji s Ustroniem (v roce 1837).

Postupně se Wisla stávala vyhledávaným turistickým centrem, v počátcích byla cílem turistických výprav k pramenům Wisly, v roce 1810 byl zdokumentovám první výstup na vrchol Baranieh Góry. Přelom 18. a 19. století byl však obdobím hospodářského úpadku pastevectví v Beskydech, což bylo spojeno s výstavbou hutí na území Těšínského Slezska, které fungovaly na bázi těžby dřeva.


Obyvatelstvo

Obyvateli Wisły jsou slezští Goralé (Górali śląski) a Wisla je jedním z největších středisek luteránů v Poslku a je také jediným místem, kde podíl obyvatel evangelického vyznání převyšuje nad podílem katolíků.

Již na komci 19. století při sčítání lidu žilo Wiśle 3 980 protestantů, 240 katoliků a 41 židů. Evangelické kostley zde byly založeny na počátku 20. století za přispění navracejících emigrantů z USA.


Lyžařské centrum

Areál skokanských můstků Centrum Součástí areálu, který byl postaven v letech 1962 - 1964 (kompletně zrekonstruovaný v letech 1997 a 2005), jsou 3 skokanské můstky o konstrukčních bodech K40, K23 a K17.


Skokanský můstek Adama Małysza - ve Wisle - Malince