Studium >> Studijní obory >> Mgr. Regionální geografie
Studijní program: | N1301 Geografie |
Studijní obor: | 1301T012 Regionální geografie |
Typ studia: | navazující magisterský |
Forma studia: | prezenční |
Standardní doba studia: | 2 roky |
Garant oboru: | doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. |
Přihlášky na akademický rok 2017/2018 se podávají do 28. února 2017. Další informace najdete v sekci přijímací řízení.
Nabídky konkrétních předmětů ve studijním plánu zobrazíte rozkliknutím nabídek ve Studijní agendě (STAG):
Magisterské studium Regionální geografie navazuje na bakalářský studijní obor Regionální geografie, případně na příbuzné obory bakalářského studijního programu Geografie. Obor rozšiřuje základní soubor poznatků z jednotlivých dílčích disciplin sociální a fyzické geografie a rozšiřuje poznatky z regionální geografie světa, resp. České republiky. Důraz je kladen na individuální posuzování specifické problematiky v konkrétních regionech, hledání širších souvislostí a zákonitostí prostorové diferenciace přírody a společnosti. Studenti získají adekvátní teoretický základ potřebný ke zpracování náročnějších regionálně geografických projektů, i možnost variabilní aplikace teoretických vědomostí. Jejich dosavadní analytický pohled bude výrazněji doplňován syntetickými přístupy a snahou o zobecnění studované a zkoumané problematiky. Teoretické poznatky budou prohlubovány v aplikační rovině (prací v terénu i prostřednictvím odborné praxe z regionální geografie).
Studenti v posledním roce studia si zapisují jednotlivé předměty státní závěrečné zkoušky v rámci předzápisu a přihlašují se na termíny zkoušky prostřednictvím Studijní agendy (STAG).
Součástí státní zkoušky je i obhajoba diplomové práce. Kterákoliv část státní zkoušky (včetně obhajoby diplomové práce) je možná až po splnění všech studijních povinností předepsaných studijním plánem oboru (dílčí studium je nutné uzavřít na studijním oddělení Přírodovědecké fakulty UP).
kód | název předmětu | kredity | semestr |
---|---|---|---|
KGG/SZZTM | Teorie a metodologie regionální geografie | 0 | 2 LS |
KGG/SZZPS | Řízení a plánování prostorových systémů | 0 | 2 LS |
KGG/SZZRS | Regionální geografie a regiony světa | 0 | 2 LS |
KGG/SZZER | Environmentální geografie a udržitelný rozvoj | 0 | 2 LS |
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky (PDF 204 kB) – nová verze studia
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky (PDF 204 kB) – prodlužující studenti
Státní zkouška ze všech čtyř předmětů probíhá ve společném termínu ústní formou před zkušební komisí.
Vymezení výstupních znalostí a dovedností:
Všeobecné: Ne pouze ve smyslu faktografických vědomostí, ale znalosti vycházejí z pochopení širších souvislostí faktorů určujících regionálně geografické diferenciace. Absolvent dokáže identifikovat a odvozovat příčiny a důsledky lokalizace jevů a utváření interakcí.
Odborné: Zahrnují základní znalosti kvantitativních i kvalitativních metod regionálně geografického výzkumu, pomocí aplikace těchto metod dokáže absolvent modelovat a aproximovat prostorovou diferenciaci jevů a případně navrhovat jejich optimalizaci.
Speciální: Jejich vyústěním je schopnost zobecňovat a pomocí induktivních a deduktivních metod vyvozovat na základě konkrétních případů obecně platné závěry a zákonitosti, resp. identifikovat obecně platné závěry a zákonitosti na konkrétních případech.
Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe:
Absolventi jsou vybaveni detailními znalostmi z vybraných oddílů regionální geografie a jsou teoreticky i aplikačně připraveni k hodnocení regionální diferenciace společnosti a jejího prostředí. Důležitá je jejich schopnost spolupracovat se specialisty z jiných oborů (s urbanisty, ekonomy, sociology, environmentalisty, demografy nebo specialisty na cestovní ruch či dopravu). Jsou schopni další specializace při zachování poznání a vědomí v širších souvislostech, zároveň jsou schopni rozšiřovat svou kvalifikaci a kompetence.
Charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání:
Absolventi získají kvalifikaci k působení ve specializovaných útvarech státní správy nebo samosprávy na municipální, regionální i ústřední (celorepublikové) úrovni, např. na odborech regionálního rozvoje, životního prostředí, oddělení územního plánování, apod.; v nestátních projektových, poradenských a konzultačních agenturách zaměřených např. na tvorbu strategických plánů a na služby související s návrhy efektivních prostorových lokalizací, apod. (pozice analytiků, plánovačů nebo projektových manažerů); ve vědeckovýzkumných ústavech a na univerzitách; v nadnárodních, evropských nebo mezinárodních institucích a organizacích (příp. v institucích a organizacích řešících nadnárodní problematiku) zaměřených na regionální, sociální, ekonomickou nebo environmentální problematiku a na problematiku prostorových interakcí.